KOMENTÁŘ MARTINA KOVÁŘE | Na světě není mnoho starších, ctihodnějších a respektovanějších univerzit, než je ta v anglické Cambridgi. O její Magdalen College, fungující od roku 1458, to platí zvlášť. V posledních dnech se o ní ale píše z jiného důvodu. Aktivističtí studenti koleje, respektive univerzity, jež v roce 1948 udělila tehdejší princezně Alžbětě, dnešní královně Alžbětě II., čestný doktorát, totiž prosadili odstranění jejího portrétu ze své společenské místnosti. Jako „jeden ze symbolů koloniální minulosti Velké Británie“ prý mohl urážet cítění některých z nich.
Jakkoli se to zdá být skoro neuvěřitelné, stala se obětí tzv. „cancel culture“ – fakticky vzato radikálního obrazoboreckého hnutí, usilujícího o likvidaci všeho, co vadí či překáží hlavně (byť nikoli výhradně) mladým levicovým aktivistům – už i britská královna Alžběta II. Ano, ta Alžběta, která je pro drtivou většinou obyvatel Spojeného království symbolem laskavosti, vstřícnosti, empatie a tolerance. Pro část studentů cambridgeské univerzity, konkrétně, jak už jsem uvedl, její Magdalen College, je ale, vzhledem k tomu že vládne od roku 1952, také „symbolem koloniální minulosti země“, což prý může některé z nich traumatizovat (je zvláštní, co všechno a jak často dnes někoho „traumatizuje“…), anebo u nich může přinejmenším vyvolávat nepříjemné, nekomfortní pocity. A to je dnes veliký problém.
Ještě než se budu věnovat přímo odstranění obrazu britské královny Alžběty, který cambridgeští radikálové uloží kamsi bokem, čemuž jejich zbabělí (jak jinak je označit, popravdě řečeno, nevím) učitelé pouze mlčky přihlíželi (na druhou stranu je do jisté míry chápu, protože pokud by se rázněji ozvali, mohlo by jejich působení na univerzitě rychle skončit a nebyli by ani první, bohužel, ani poslední), pojďme si stručně připomenout, co všechno mu předcházelo.
Pokořit symboly
Současná obrazoborecká vlna, namířená proti významným i méně významným osobnostem minulosti i současnosti (viz právě Alžběta II.) začala ve Spojených státech amerických v souvislosti s další vlnou emancipace a boje za rovnost Afroameričanů, již odstartovalo zabití George Floyda v květnu 2020 v Minneapolisu policistou Derekem Chauvinem. Hnutí Black Lives Matter (BLM; Na černošských životech záleží), které po Floydově smrti získalo novou dynamiku, loni vyústilo v likvidaci soch řady „kolonizátorů“ Ameriky, včetně jejího objevitele pro Evropany, Kryštofa Kolumba, a pokračovalo odstraňováním soch a bust bývalých konfederačních politiků (tj. jižanských politiků z časů americké občanské války v letech 1861–1865), jež prosadila progresivistická šéfka Sněmovny reprezentantů, jednaosmdesátiletá demokratka Nancy Pelosiová.
