Převládající pojetí extremismu je podle politologa Ondřeje Slačálka nevyhovující, neboť nedokáže zachytit, že si ty největší hrozby produkuje liberální demokracie sama ve svém středu. Proto navrhuje nehovořit o extremismu, nýbrž o rasismu. „Tato společnost se z dobrých důvodů rozhodla, že bude potírat rasismus v různých jeho podobách a bez ohledu na to, zda se objevuje v mainstreamu nebo na okrajích,“ připomíná politolog. Podle něj je přitom jasné, že se asi každý stát bude nějak bránit anarchismu či některým jiným proudům humanistické, ale radikální levice. Avšak zdůrazňuje, že by takový stát měl umět rozlišovat. „Anarchisté či marxističtí humanisté nepřicházejí ústavní práva drasticky omezit, tak jako krajní pravice, ale přinejmenším ze svého hlediska rozšířit. Stejně tak jistě důsledně pojatý environmentalismus představuje civilizační výzvu, ale nikoli jako snaha omezit práva a svobody, ale jako snaha je zachránit před ekologickou katastrofou,“ říká Slačálek v rozhovoru pro INFO.CZ.
Jak byste charakterizoval to, čemu někteří experti říkají extremismus středu?
Existují dva různé přístupy. Tento pojem se objevuje u Seymoura Martina Lipseta (americký sociolog a politolog, pozn. redakce). Lipset fašismus nebo nacismus, tedy fenomény, které máme sklon řadit ke krajní pravici, sociologizuje. Říká, že to byl extremismus, extremistická politika středních vrstev. Těch samých středních vrstev, o které politická sociologie opírá demokracii. Dodnes se často opakuje: čím silnější a spokojenější střední vrstvy, tím stabilnější demokracie.
Lipset na to říká, stejně jako někteří další, třeba současná maďarská socioložka Agnes Gagyi: dobrá, ale taky tam je něco temného. Pokud jsou střední vrstvy vyděšené, pokud cítí nějakým způsobem ohrožení svých pozic, tak se hodnoty, které byly v umírněné proporci historicky zárukou stability demokracie, včetně umírněného nacionalismu nebo měšťácká úzkoprsosti, stanou excesem. Tehdy ve své vyděšené podobě mohou být zdrojem totalitárních hnutí nebo politického extremismu.
Souhlasíte s Lipsetem?
Ano, myslím, že to je geniální vhled. Už v 90. letech minulého století ho do české debaty vnesla socioložka Klára Vlachová, která upozorňovala na to, že tzv. krajně pravicové hodnoty jsou bližší středu více, než by se mohlo zdát. Hovořila o tom, že jde do značné míry o mentalitu zdivočelého živnostnictva. Strach z cizího, konspirační teorie, rasismus. Jistý darwinovský biologismus, který je ve své excesivní podobě zdrojem Hitlera, je zároveň něco, co je velmi silně přítomno v maloburžoazní imaginaci, je biologickou a přehnanou verzí morálky konkurence.
