Bývalý předseda Strany zelených Matěj Stropnický v rozhovoru pro INFO.CZ konfrontuje své zkušenosti se životem mimo centrum země s bídnou kondicí levice u nás. „Levice v Praze řeší z pohledu lidí tady úplný kraviny, ta progresivní obzvlášť. To tu člověk nemá ani šanci vysvětlit, protože je ti tu hned jasný, že je to mimo,“ nepochybuje bývalý politik, který žije už téměř dva roky v Osečanech na Příbramsku.
Je to necelé dva roky, co ses odstěhoval z Prahy. Jak zkušenost ze života na vsi proměnila tvoje promýšlení politiky a společnosti?
Chtěl jsem začít žít jinak, v jiném prostředí, víc venku, míň v kanceláři, dělat něco užitečného a pracovat rukama. A vypadnout z bludného kruhu pořád stejných názorů svého okolí. Docela mi ta práce, když opravujeme ten starej barák a čistíme tady park, pročišťuje hlavu. Ta zkušenost je strašně užitečná, i když zatím krátká, tak nebudu moc zobecňovat a spíš glosovat.
Pojďme na to…
Tak třeba: bez auta se tu nedá být, to jsem si vlastně neuměl představit. Tím se nestávám obhájcem dostavby dálnic, to se omlouvám, vím, že občas bude cestou do Prahy u Průhonic dvacetiminutová zácpa, no, tak bude, no. Vyjedu o dvacet minut dřív, nebo nechám auto u vlaku v Olbramovicích. Kvůli tomu ještě nemáme chtít sem přivést kamiony, přes krásné lesy v Posázaví. Nebo: tuhle jsem přišel do spořitelny a chtěl jsem takovou blbost, jako je potvrzení o vlastnictví účtu. Chtěli za tu á čtyřku tři stovky. Řekl jsem, že to nedám a napsal stížnost. Hodně mých kamarádů z Prahy se mi vysmálo, proč nejdu radši k jiné bance. To jde snadno v Praze. Tady ale nemáte od všeho nekonečný výběr, musíte si vybrat z toho, co je, a to buď změnit, anebo s tím žít.
Stejný to je s jídlem, s kinem, a hlavně s lidmi, že jo. Je dobrý tady s lidmi zkusit vyjít, nejspíš je člověk ještě potká. Často jsem taky slýchal: na vesnici je v pět odpoledne mrtvo. No jo, živo je na návsi před šestou ráno, to jdou lidi na bus. Je tu jiný rytmus. A hodně problémů, který pálí lidi v Praze, tady fakt nikdo neřeší. Ohrožení demokracie? O tom jsem tu moc neslyšel. Mimochodem, spořitelna mi po té stížnosti poplatek prominula. Musíš se holt ozvat a měnit to, co je, a ne utíkat jinam. Tak se chová klient, já se chtěl chovat jako občan – a ten většinou nemá kam utéct.
V čem tě život mimo centrum republiky změnil? A co tě na něm překvapilo?
Nevím, neprocházím tu tak podrobným sebezpytováním… Nešel jsem si sem řešit žádnou osobní krizi, i když mi tu politika chybí. Prohra ve volbách mě mrzela, ale byla zasloužená. Byli jsme prostě špatní. Mimo. Navíc kampaň strašná, blbá, nudná, falešná. Úplnej trapas. Ale nešlo to už zastavit, jinou bych neprosadil, tak byla nijaká. Krátce před volbami jsem ale potkal kluka, s nímž od té doby žiju, a je nám spolu moc fajn.
