Federální shromáždění zvolilo před 30 lety prezidentem Václava Havla. Poměrně dobře se ví o tom, že bylo alespoň v rámci tehdy možného nutné „zdemokratizovat“ znění prezidentské slibu, aby Havel nemusel, podobně jako před ním Gustáv Husák, sliboval věrnost socialismu. Není už ale tak známé, jak se nové znění slibu v tehdejším ústavním zákonu o československé federaci vlastně objevilo. Nedávno o tom promluvil předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský a přihlásil se k jeho autorství.
„Nově vyjednaná federální vláda byla prezidentem republiky Husákem jmenována na den lidských práv, 10. prosince 1989. Přičemž jednou z podmínek Občanského fóra bylo, že prezident republiky vzápětí po jejím jmenování podá demisi, jak též učinil. K volbě Václava Havla prezidentem došlo 29. prosince, přičemž jeden den před volbou, 28. prosince, byl přijat ústavní zákon číslo 183/1989 Sbírky o kooptaci poslanců,“ shrnul základní historické souvislosti na nedávné konferenci Právo v měnícím se světě Pavel Rychetský, tehdy jeden z hlavních legislativců nového právního řádu.
