Záhady na pokračování. Poslední objevy z doby stavitelů pyramid popisuje pro Magazín I Miroslav Bárta

Je to místo, kam s jistotou zamíří každý návštěvník Egypta, pokud tedy nejede k Rudému moři. Pyramidová pole v Abúsíru a Sakkáře kdysi tvořila jednu obrovskou nekropoli faraonů, jejich rodin a vysokých hodnostářů. Svým způsobem zde byla pohřbívána po dobu celého 3. tisíciletí elita starověkého Egypta, prvního teritoriálního státu v dějinách naší planety. Památky, které tu dodnes stojí, nepřestávají fascinovat lidskou mysl a podněcovat naši fantazii. Archeologické expedice každoročně přinášejí celou řadu nových, světově významných objevů, které posunují naše znalosti nejen o staroegyptské civilizaci, ale i nás samých. Celý text, z něhož je tato ukázka najdete v prosincovém čísle Magazínu I, které neseženete v běžném prodeji ale předplatit si jej můžete tady.

Díky archeologickým výzkumům a dlouhým časovým řadám zde můžeme sledovat fungování elit, symbolickou roli monumentální architektury, vznik nepotismu, lobbismu a jejich fungování a dopady na společnost stejně jako to, jak se lidé tehdy vyrovnávali se změnami klimatu a adaptovali se na něj nebo jak zacházeli s kolísající mírou zdrojů energie. Jak říká nejznámější egyptský archeolog Zahi Hawass: „Nikdy nevíte, jaká tajemství může ukrývat egyptský písek.“ 

V posledním čase právě tento písek vydal další z mnoha po tisíciletí pečlivě ukrytých pokladů. Níže uvedené objevy jsou výsledkem několikaletého úsilí českých a egyptských egyptologů a jejich mezioborových mezinárodních týmů stejně jako mnoha týdnů a měsíců strávených na okraji egyptské Západní pouště v horku a prachu, často s mnoha beznadějnými dny naplněnými pochybnostmi o správnosti stanovených cílů a formulovaných hypotéz a teorií. Archeologie je jedna z nekrásnějších cest plná hledání, pochybování a překvapení.

První světovou válku přerušilo vánoční příměří. V koncentrácích pak stavěli místo šibenic stromečky

sinfin.digital