Výsledek parlamentních voleb v Maďarsku, které poměrně drtivým způsobem opět vyhrál současný premiér Viktor Orbán se svou stranou Fidesz, nepřekvapil jen zahraniční pozorovatele, ale i mnohé příznivce a dokonce i členy strany samotné, říká v rozhovoru pro INFO.CZ novinář Oliver Adámek, který působí jako redaktor týdeníku Reflex a zároveň je spoluzakladatelem projektu Co se děje v Maďarsku.
Podle Adámka Orbánovi k již čtvrté obhajobě ústavní většiny v parlamentu pomohl i jeho postoj k válce na Ukrajině. „Nejprve působila pro Orbána jako nepříjemnost, dnes už je ale asi jasné, že jeho postoj většině maďarské společnosti imponuje. Vztahy Maďarska s Ukrajinou byly už před válkou napjaté kvůli sporu o práva Maďarů v Zakarpatsku. Podle předloňského průzkumu Maďarské akademie věd vnímají jen čtyři procenta Maďarů vztahy s Ukrajinou jako pozitivní,“ vysvětluje Adámek.
Viktor Orbán již počtvrté obhájil premiérské křeslo s ústavní většinou v parlamentu. V evropských médiích čteme o překvapivě silném výsledku, přičemž průzkumy hodnotily šance Orbána a opozičního bloku víceméně vyrovnaně. Je výsledek stejně překvapivý i pro člověka, který se Maďarskem dlouhodobě zabývá a vyzná se v tamních reáliích?
Výsledek je rozhodně velice překvapivý. Ani nikdo z politiků a příznivců Fideszu netipoval, že strana opět získá ústavní většinu. A překvapivý je i úspěch krajně pravicové strany Naše vlast, která se odštěpila od Jobbiku. Tato strana mnohdy hlasovala s Fideszem, reálně má tedy Fidesz ústavní většinu plus 7 dalších mandátů pro stranu, která je v mnohém podobně laděná.
Čím bylo dáno to, že opoziční předvolební koalice tak propadla? Byla pro Maďary nedostatečně věrohodná?
Ohledně opoziční koalice zaznívaly rámcově podobné pochybnosti jako kolem českých koalic – tedy že jde o moc široké spojení, a to je ještě v případě maďarské koalice v úplně jiném měřítku než u nás, od dříve krajně pravicového Jobbiku po levicové zelené. Na druhou stranu, v komunálních volbách v podobném složení uspěli. Jako největší problém koalice vidím špatnou kampaň lídra Pétera Márki-Zaye, který na ostatní strany koalice veřejně útočil a dlouho se spekulovalo i o jeho výměně. Navíc kampaň zaplnil bizarními výroky, například že výhodou opozice je, že hodně voličů Fideszu zemřelo během pandemie, nebo že opoziční koalice reprezentuje i komunisty a fašisty. O tom bylo v kampani i v nezávislých médiích slyšet daleko víc než o tom, jaký má vlastně opozice program. Preference opozice začaly výrazně klesat až po jeho zvolení.
Jakou teď neúspěšnou opoziční koalici čeká osud?
Budoucnost opozice je nejspíš v pokračování nějaké formy sjednocení. Šéf Jobbiku Péter Jakab po volbách řekl, že není jiná cesta než jednotná opozice, ale už bez Pétera Márki-Zaye. Je to teď ale nevyzpytatelné, těžko říct, zda si strany nezvolí nové vedení a některé se například nerozhodnou celý projekt opustit, nebo se některé menší strany naopak nesjednotí trvale. Opozice nicméně už v minulosti zkoušela i jiné varianty, a to jak kandidovat úplně samostatně, tak vytvořit koalici jen levicových stran a nechat Jobbik zvlášť, takže všechny možnosti se tedy již vyčerpaly.
