Americké tajné služby znovu obvinily ruského prezidenta, že sám vydal povel k ovlivnění listopadového hlasování v neprospěch Hillary Clintonové. Nově odtajněná zpráva také uvádí, že Moskva se o něco podobného pokusí i v dalších zemích, které čekají volby. V úvahu připadá především Německo a Francie. Nastupující prezident Donald Trump dnes se šéfy tajných služeb dvě hodiny jednal a otočil: poprvé připustil, že terčem hackerů byla i Demokratická strana. Na výsledek to podle něj ale vliv nemělo.
„Vyhodnotili jsme, že Putin a ruská vláda dávali jasnou přednost nově zvolenému prezidentu Trumpovi,“ píše se ve zprávě tajných služeb USA. „Rovněž jsme vyhodnotili, že Putin a ruská vláda usilovali o to pomoci zvolenému prezidentu Trumpovi v jeho šancích na zvolení, jestliže to bude možné, tím, že zdiskreditují ministryni Clintonovou.“ Tajné služby dodávají, že konkrétně s tímto závěrem souhlasí všechny tři agentury - Ústřední zpravodajská služba (CIA), Federální úřad pro vyšetřování (FBI) i Národní bezpečnostní agentura (NSA).
„Ruské zpravodajské služby podnikly kybernetické operace proti cílům spojeným s prezidentskými volbami v roce 2016. Byly mezi nimi cíle spojené s oběma hlavními politickými stranami," píše se také ve zprávě. Ruští diplomaté v USA podle ní také byli připraveni zupochybnit výsledek voleb, pokud by nebyl příznivý.
Moskva všechna nařčení podobného rázu opakovaně odmítá.
Donald Trump práci tajných služeb, které explicitně ukázaly na Rusko, dlouho zpochybňoval. Po dnešní schůzce rétoriku zmírnil, v prohlášení uvedl, že se „Rusko, Čína a další země a skupiny vně USA průběžně snaží prolomit kybernetickou infrastrukturu institucí, podniků a organizací včetně Demokratické strany“.
Tuto možnost budoucí americký prezident dosud odmítal. Ještě krátce před schůzkou celou aféru označoval za „politický hon na čarodějnice“. A i po jednání poznamenal, že v praxi hacking nic nemění. „Nemělo to žádný vliv na výsledek voleb. Navíc je fakt, že nikdo nezasahoval do zařízení sčítajících hlasy.“
