Vojenský puč v Barmě, během něhož se armáda letos v únoru opět zmocnila vedení země, a následná brutalita policie a silových složek proti demonstrantům se na Západě setkaly s ostrou kritikou i sankcemi. Zcela opačný postoj zaujaly Rusko a Čína, které se z nastalé situace snaží vytěžit maximum pro své zájmy.
Smířlivější postoj k barmské armádě zaujaly i některé země v regionu jako Indie, Laos, Vietnam či Pákistán. Vše jen utvrdila vojenská přehlídka, která se uskutečnila 27. března, kde měly tyto země své vojenské přidělence. Největší ohlas nicméně vzbudil náměstek ruského ministra obrany Alexandr Fomin. Šlo o zdaleka nejvýše postaveného zahraničního představitele.
Fomin se ani nijak netajil tím, že jeho cílem je podpořit co nejhlubší strategickou spolupráci mezi oběma zeměmi, a to hlavně ve vojenské a vojensko-technické sféře. Ta ostatně není ničím novým a jedná se o potvrzení stavu panujícího již před pučem. Rusko bylo v letech 2015 až 2019 druhým největším dodavatelem zbraní do země, hned po Číně. V poslední době do hry vstoupila i Indie, která se snaží omezit čínský vliv v oblasti. Pro Rusko tak přichází další konkurence.
Moskva vychází z logických předpokladů, že vojenská junta bude potřebovat a také bude klást důraz především na armádu. Pro západní konkurenty bude země, vzhledem k tomu, jak došlo k převzetí moci či jak jsou potlačovány protesty (jen v den přehlídky bylo zabito 60 lidí), prakticky zapovězena. Důvodem je především domácí veřejné mínění v západních zemích, které představuje omezení možností navazovat kontakty s režimy, jako je ten barmský. Naproti tomu Rusko a Čína se na domácí veřejné mínění příliš ohlížet nemusí. Podobně i sankce, které uvalí západní země, Moskvu ani Peking nijak nesvazují.
