Volební večery bývají nabité emocemi. Vítězi slaví, poražení pláčou a sypou si popel na hlavu. Každopádně bývá jasné, kdo prohrál a kdo sestaví příští vládu. Nedělní volby v Německu, které ukončily řadu měsíců s neobvyklými vzlety a pády jednotlivých kandidátů, žádné podobné rozuzlení nepřinesly. Atmosféra volebních štábů a televizních diskusí působila i hodiny po uzavření volebních místností podivně strnule. O první místo se s rozdílem desetinek procentních bodů prali sociální demokraté (SPD) a křesťanskodemokratická CDU/CSU. Zelení zaostali za svými ambicemi. Přesto právě oni drží společně s liberální FDP klíč k sestavení nové vlády. Kdo stane v jejím čele, není vůbec jasné.
Ráno po volbách je jisté, že sociální demokracie vyhrála – poprvé po bezmála 20 letech. Samotné vítězství i zisk přibližně 26 procent jsou pro ni velkým úspěchem. Oproti roku 2017 si polepšila o pět, oproti jarním prognózám o plných deset procentních bodů. Obecně se soudí, že ji na první místo vynesl její kandidát Olaf Scholz, zkušený a umírněný středový politik. Ani momentální popularita mu však automaticky nezaručuje kancléřské křeslo. O slovo se hlásí i CDU/CSU, těsně druhá strana na cílové pásce. Její kandidát Armin Laschet sice u voličů propadl a strana zaznamenala historický debakl, za SPD však zaostala o pouhého 1,5 procentního bodu. A možná se jí nakonec podaří v kancléřském úřadě udržet.
Vše bude záležet na dvou menších hráčích, Zelených a liberální FDP. Pokud vyloučíme nepravděpodobnou možnost, že by znovu vznikla velká koalice, budou právě tyto strany rozhodovat o tom, komu zajistí většinu hlasů ve Spolkovém sněmu. Díky nim totiž může vzniknout buď „semaforová“ koalice vedená sociální demokracií (rudo-žluto-zelená podle stranických barev) nebo „jamajský“ černo-žluto-zelený kabinet v čele s CDU/CSU. O tom, že FDP a Zelení nejprve povedou jednání mezi sebou, se spekulovalo už před volbami – a slova jejich předsedů ve včerejší televizní debatě naznačila, že právě tímto způsobem budou chtít jejich týmy postupovat.
