E15 PREMIUM | Žít si jako rentiér, a přitom nemít za sebou prodej úspěšné firmy, zdárné nabytí dědictví nebo věk začínající číslovkou pět a vyšší. Řada příslušníků takzvané generace Y nejen ve Spojených státech si osvojila investiční triky, díky kterým mohla pomýšlet na odchod „do důchodu“ už ve svých třiceti nebo čtyřiceti letech. Teď je ale čeká za jejich životů nevídaná ekonomická výzva. Časy, kdy šlo rychle vydělat až tisíce procent na kryptu, Tesle nebo na memových akciích, alespoň pro tuto chvíli skončily. Nabyté bohatství požírá inflace, nacenění aktiv podkopává růst sazeb a hospodářské zpomalení.
Autoři pouček, kterými se řídí přívrženci myšlenek vyjádřených zkratkou FIRE (Financial Independence Retire Early – finanční nezávislost a předčasný odchod ze zaměstnání), některé své klíčové triky kvůli stagflaci přehodnocují. Experti varují, že život z úspor a výnosů z investic bude výrazně nedosažitelnější. Část českých mileniálů je ovšem v klidu. Na poměry okolních zemí mimořádně vysokou inflaci nevnímají jako zásadní problém, ale spíše jako finančního pomocníka.
Pro mnoho lidí je to mimořádně lákavá představa. Stačí nějakou dobu veškerou energii a volný čas věnovat vydělávání peněz, utrácet jen za uspokojení životně nezbytných potřeb, vhodně peníze uložit a pak už si jen veškerou dřinu kompenzovat možností dožít zbytek života z úspor a investičních výnosů. Nejrůznější tipy, triky a zkratky na dosažení tohoto snu si mezi sebou sdílejí fanoušci neformálního „hnutí“ FIRE a populárního blogu Mr. Money Moustache, který od roku 2011 píše kanadský bývalý softwarový inženýr Peter Adeney známý tím, že spolu se svou manželkou odešli do důchodu už ve 30 letech. Od svých dvaceti let usilovně šetřil a všechny volné prostředky ze své mzdy okamžitě investoval. Základní poučka, kterou se on a jemu podobní rentiéři řídí, vypadá přitom až banálně.
Nejčastěji má formu pravidla, že by budoucí mladí penzisté měli mít k dispozici pětadvacetinásobek svého ročního příjmu, přičemž z tohoto balíku by pak v prvním roce „penze“ měla na živobytí padnout nanejvýš čtyři procenta. V následujících letech dochází k úpravě „čerpané“ částky o hodnotu inflace. V ideálním světě, k němuž měla alespoň z pohledu investorů minulá dekáda hodně blízko, náklady na život pokrývá průběžné zhodnocování portfolia. Zastánci FIRE si tyto finty osvojili, ale fakticky navazují na to, co během 90. let zpopularizoval finanční poradce Bill Bengen. Pomoci měla jeho poučka původně hlavně lidem, kteří plánovali skončit s aktivní kariérou až ve druhé polovině svého života. Teď ale radí brát své „pravidlo čtyř procent“ s velkým odstupem. Rentiéři by podle Bengena měli ze svých železných finančních zásob odčerpávat menší podíl. A přehodnotit rozložení portfolia.
