Lockdown v současném Rusku, ať už ten oficiálně vyhlášený, který panuje v Moskvě a několika dalších regionech, nebo ten neoficiální s názvem „nepracovní dny“ na sebe strhává pozornost médií i veřejnosti. To ale neznamená, že by jiné problémy, o kterých se mluví méně, samy zmizely. Jedním z nich jsou i HIV pozitivní a nemoc AIDS vůbec.
S úspěchy v léčení, respektive prodlužování života lidí, kteří se virem HIV nakazili, přestala být tato nákaza všudypřítomným strašákem. Nejde přitom o malichernost. V Rusku je podle nejkvalifikovanějších odhadů mezi 1,1 milionu (osoby registrované ministerstvem zdravotnictví) až 1,5 milionu nakažených. Neoficiální údaje bývají ještě vyšší. Horší než oficiální čísla odrážející současný stav jsou ale nárůsty HIV pozitivních osob. Rusko se v nich objevuje na prvním místě v Evropě a riziko nákazy je tam asi desetkrát vyšší než v evropských zemích.
Zároveň patří mezi pět států s nejrychleji rostoucími počty nakažených, kterých oficiálně přibývá 75 tisíc ročně. Vyspělé země naopak zaznamenávají zpomalování přírůstku nových případů. Největším problémem je ale fakt, že se velká část HIV pozitivních ani nedostane do oficiálního registru, což ve výsledku znamená, že virus přenášejí dále. Rusko se tak v parametrech jeho šíření dostává na úroveň nejpostiženějších zemí v Africe. A prozatím se nezdá, že by se situace mohla změnit k lepšímu.
