Rok války se stal předmětem bilancování. Jednou z neopomenutelných rovin je i rovina ekonomická, a to nejen pro Rusko a Ukrajinu, ale i pro evropské státy. I na jejich finanční a vojenské podpoře je totiž dnes Ukrajina závislá. A jak dobře, nebo špatně se Evropa s nastalou krizí vypořádá, bude ovlivňovat i ochotu populace k další podpoře Ukrajině.
Těsně před začátkem války vydala Evropská komise odhad ekonomického růstu (ale i inflace) států EU pro rok 2022 a 2023 – odhad, který s válkou, natož s celoroční, ještě nepočítal. V následujících měsících (květnu, srpnu, listopadu a naposled v únoru) pak komise jako vždy vydávala revidované odhady.
V tento okamžik tedy můžeme srovnat téměř definitivní výsledky (technicky jde stále ještě o odhady) evropských ekonomik za rok 2022 s tím, jak si měly vést dle předválečných odhadů a stejně tak se můžeme podívat, zda jsou konečné výsledky lepší, či horší než první odhady, které se snažily zapracovat šok války.
HDP
Předválečné odhady pro rok 2022 byly pochopitelně poměrně optimistické (modré body na grafu níže), což vycházelo i z očekávání, že se rok 2022 stane rokem návratu do normálu po dvou covidových letech. Svou roli hrál samozřejmě i ruský plyn, který poskytoval relativně laciný energetický zdroj. Že je výrazná závislost některých zemí na ruském plynu geopolitickým břemenem, sice muselo být každému jasné nejpozději po roce 2014, to je však otázka pro jiný text.
Krom importu energetických surovin samozřejmě Rusko představovalo pro některé země i významný exportní trh, byť na rozdíl od plynu šlo o řádově méně významnou položku. Nepřekvapí tedy, že zahájení války a postupné zpřetrhání obchodních vazeb se promítlo do výrazného zpomalení předvídaného ekonomického růstu pro rok 2022 i 2024.
Graf níže ukazuje postupný vývoj předvídaného růstu až po současné odhady. Pro velkou část států platí, že první „válečný“ odhad (viz červený bod a červená linie) byl výrazně pod předválečným odhadem. Co je však zajímavější, již zde existovaly poměrně velké rozdíly. Největší propad se měl týkat zejména států střední a východní Evropy (což odpovídá jejich závislosti na ruských energiích, ale třeba i ukrajinských subdodavatelích).
