Raketově rostoucí inflace, energetická krize, nestabilita trhů a krize západních hodnot jako takových. Svět čelí mnoha výzvám, které logicky vzbuzují obavy. Podle hlavního ekonoma Saxo Bank Steena Jakobsena je jediná cesta z krize a tou je zvýšení produktivity. S tím je podle něj spojena i změna myšlení jak vlád a centrálních bank, tak jednotlivců, která dle Jakobsenových slov již není možností, ale nutností. „Co si budeme říkat, až si tento náš rozhovor čtenáři přečtou, mnoho z nich asi nebude mít radost. Ještě aby měli, nic moc radostného to, o čem mluvíme, není, ale čím dříve si to lidé uvědomí, zařídí se podle toho a budou pracovat na zvýšení vlastní produktivity, tím méně je bude ta nová doba bolet,“ říká Jakobsen v rozhovoru pro INFO.CZ.
Saxo Bank je známá svými „šokujícími předpověďmi“, které vydává každý rok. Nicméně uplynulé dva roky nám ukázaly, že realita občas dokáže být mnohem více šokující než jakákoliv předpověď. Myslíte, že tato řekněme „šokující doba“ s covidem skončila, nebo bude pokračovat i v následujících letech a staneme se svědky toho, že ona nepředvídatelnost se stane novou normou?
To je výborná otázka na úvod, hlavně proto, že má v sobě spoustu různých nuancí a možných pohledů na věc. Začal bych tím, že to nezačalo s covidem. Ostatně, předpověděl byste, že Donald Trump v roce 2016 vyhraje prezidentské volby? Asi ne, stejně jako to předpovídal málokdo a když už, tak šlo spíše o lidi, u kterých to bylo spíše jejich vlastní přání než nějaká kvalifikovaná předpověď. Dokonce si myslím, že krátce před volbami by to nepředpověděl ani on sám. Co se vaší otázky týče, hodně záleží na tom, co si kdo pod oním pojmem „šokující“ vlastně představí. Pokud si to definujeme jako vysoce volatilní a málo transparentní, tak ano, v tomto případě si myslím, že to ještě nějakou dobu bude nová norma. Ukázat si to můžeme třeba na současném dění točícím se kolem inflace.
Myslíte, že samotný nárůst inflace je šokující a nepředvídatelný?
O to ani tak nejde. Podívejme se na inflaci v ryze teoretické rovině. Může mít a často mívá velmi zničující efekt, stejně dobře ale umí působit jako něco, co způsobí velké narovnání prostředí. Ze systémového pohledu můžeme říci, že v uplynulých letech kdykoliv tu byla nějaká krize, tak se snižovaly úvěrové sazby, aby se stimulovala ekonomika. Teď jsme ale v situaci, že pokud bychom takto postupovali, inflaci jen posílíme. Rozdíl mezi dneškem a tím, co jsme tu měli v uplynulých řekněme třiceti letech, je ten, že teď skutečně vnímáme cenu všech kroků, které ke zvládání situace podnikáme. Když teď váš český prezident jmenuje nové členy rady centrální banky, nejspíše to povede k vyšší inflaci. Až bude česká vláda přijímat opatření ke zmírnění energetické krize, povede to určitě k větší inflaci. Když bude svět usilovat o deglobalizaci, opět půjde minimálně krátkodobě o proinflační krok. Energetická soběstačnost a bezpečnost? Opět to něco stojí a opět to bude navyšovat inflaci. Dosud jsme na tu cenu našich kroků nehleděli a reálná fyzická ekonomika se během toho stala příliš malou.
Jak k tomu došlo?
Nedostatečně jsme investovali do kapacit na straně nabídky a to nám přineslo fiskálně expanzivní politiku, kvantitativní uvolňování a zelenou transformaci. Tyto tři věci dohromady jsou prostě příliš velké na to, aby s nimi ta reálná ekonomika udržela tempo. Jednoduše z pohledu surovin a zdrojů, nedostatku pracovních sil a celkové elasticity. Inflace nás teprve udeří. Ač ji 99 % lidí vnímá jen negativně, já jsem toho názoru, že může přinést i pozitiva. Nevyhnutelně totiž rozbije starý model a ten se bude muset přetransformovat do modelu s vyšší efektivitou. Ano, znamená to, že nás čekají velmi zlé časy, ale pokud během nich budeme více investovat do reálné ekonomiky, do lidí a produktivity, tak z nich můžeme vyjít silnější. Tahounem těchto změn ale nebudou centrální banky.
