Příměří na Donbase existuje jen na papíře. Separatisté změnili taktiku, podél frontové linie je ale střelba jen jedním z problémů

Michal Lebduška

V první polovině září se uskutečnila osmidenní mezinárodní monitorovací mise na východě Ukrajiny, kterou realizovaly ukrajinská organizace Vostok-SOS a německá DRA za podpory německého ministerstva zahraničí. Jejím cílem byl monitoring dodržování loni uzavřeného příměří, dokumentace nedávné střelby na civilní cíle a celková situace v regionu. Podle předběžných zjištění mise je příměří absolutní fikcí existující jen na papíře, která nemá nic společného s realitou podél frontové linie.

Během osmi dní projeli účastníci mise obě donbaské oblasti od přístavu Mariupolu u Azovského moře až po Stanycji Luhanskou u ruských hranic. První klíčovou věcí, kterou je nutné si při cestě do Donbasu uvědomit, je zásadní rozdíl mezi oblastí přímo podél frontové linie a ostatními částmi regionu. V nich probíhající válku připomíná jen výraznější pohyb vojenských vozidel a pravidelně rozestavěná kontrolní stanoviště, která ale nehlídá armáda, nýbrž policie a národní garda. Naopak díky nedávným reformám v čele s decentralizací země, která vedla k předání větších pravomocí a financí místním samosprávám, se některá místa – jako například města Mariupol, Bachmut či Severodoněck – velmi dynamicky rozvíjí. Na mnoha místech je také vidět obrovský pokrok ve zlepšování silniční infrastruktury a mnoha veřejných objektů v rámci prezidentského programu „Velyke budivnyctvo“, který probíhá po celé Ukrajině. Plakáty upozorňující na opravy jsou vidět takřka na každém kroku.

Blíže k frontě je ale situace diametrálně odlišná. Město Krasnohorivka – 5. srpna dopadla střela do obývacího pokoje v jednom z místních bytových domů, ve kterém zrovna byl důchodce, kterému jen z tváře odstranili 22 střepin; vesnice Novoselivka 2 – 11. srpna byl zasažen dům, ve kterém zemřel šestaosmdesátiletý muž; město New York – 15. srpna zničila střelba obydlený dům; vesnice Zolote 4 – 17. srpna zranila střela z minometu místní obyvatelku; Avdijivka – 28. srpna město dvakrát zasáhly střely proruských separatistů; vesnice Trochizbenka – 8. září stříleli proruští separatisté na bytový dům; Verchňotorecke – 8. září zasáhly střely okrajovou část vesnice. Toto je jen několik příkladů, které jsme v rámci mise přímo zdokumentovali. 

Ve městě Krasnohorivka zůstaly po střelbě zničené domy; foto: Profimedia

Podle vyjádření místních i vojáků se navíc střelba v poslední době výrazně zintenzivnila a probíhá i ve dne. Sami jsme měli možnost ji intenzivněji slyšet ve vesnicích Zolote 4 a Verchňotorecke. V prvním případě se jednalo o noční střelbu z lehkých zbraní doprovázenou občasnými výbuchy, zatímco v druhém případě se jednalo o střelbu ze zbraní většího kalibru, která začala okolo šesté hodiny večer. Téměř všude jsme slyšeli, že něco podobného se v daném místě nestalo už alespoň několik let. Zároveň separatisté změnili taktiku a nyní se zaměřují na vojenské cíle dále od fronty, kvůli čemuž také častěji zasahují civilní objekty. Přitom jsou používány zbraně větších kalibrů, které jsou zakázány jak minskými dohodami, tak i loňskou dohodou o příměří.

Zbytek textu je pro předplatitele
dále se dočtete:
  • Jak vypadá situace ve městech a vesnicích podél frontové linie?
  • Jaké problémy trápí místní obyvatele?
  • A co by měla Ukrajina zlepšit?
sinfin.digital