Nejbohatší státy světa sdružené ve skupině G7 se domluvily na globální minimální dani pro nadnárodní korporace ve výši 15 procent a také na zásadě placení daní podle místa dosažených tržeb. Dohodu musí potvrdit ještě další země, ale zdá se, že giganti jako Facebook, Apple, Amazon a Google se nebudou moct vyhýbat povinnostem tak snadno jako doposud.
Na londýnském jednání ministrů financí G7 minulý víkend se podařilo dosáhnout dohody, kterou její aktéři nazývají „enormně důležitou“ a „historickou“ a která se léta zdála nedosažitelná. „Je to dobrá zpráva pro daňovou spravedlnost a špatná zpráva pro daňové ráje,“ glosoval dohodu německý ministr financí Olaf Scholz. Postcovidová ekonomická krize, rozpočtová mizérie většiny zemí a také další zbohatnutí gigantů digitální ekonomiky přiměly bohaté státy k bezprecedentní dohodě o principu minimální globální daně. Podle odhadů může nová dohoda, v případě jejího širšího přijetí, přinést zvýšení daňových příjmů o 100 miliard dolarů ročně.
Důležitým tahounem dohody jsou Spojené státy, které pod Bidenovým vedením zcela změnily svůj přístup ke zdanění velkých korporací digitální ekonomiky, většinou vlastněných právě Američany a nejbohatšími lidmi planety. Trumpova administrativa podobné opatření rezolutně odmítala, i když jeho výnosy nyní potečou nejvíce do americké státní pokladny, protože daň má být odváděna primárně dle místa tržeb.
Ukazuje se tak, že Joe Biden v tomto ohledu nepodřimuje, ale naopak aktivně prosazuje svou ambiciózní agendu, jak mu zatím síly a hlasy stačí. Díky nejtěsnější většině v Senátu má šanci leccos stihnout možná jen do mid-term voleb, které se uskuteční příští rok. Biden si jistě dobře pamatuje, jak se Obamovy politické plány zasekly po volbách do Kongresu, a snaží se proto dosáhnout maxima ze své agendy během prvního roku v úřadě. Včetně schválení ambiciózního plánu modernizace infrastruktury, který svého času sliboval, ale nijak zásadně nerozjel Donald Trump, jenž naopak prosadil výrazné snížení korporátní daně v USA.
Biden bude na svůj plán zelené energetiky a modernizace infrastruktury (zahrnující nejen dopravní stavby, ale i optické sítě), zlepšení školství a podporu rodin potřebovat dle povahy (ne)dohody v Kongresu několik bilionů dolarů. A právě tech-giganti a jejich majitelé, kteří doposud danili v zemích jako Lucembursko, Irsko, či dokonce vůbec, jsou tučným „prasátkem“ běhajícím po dvoře. Americká ministryně financí Janet Yellenová označila dohodu z Londýna o patnáctiprocentní globální dani za „konec předhánění se v osekávání daňových sazeb směrem dolů“ a sjednocení pravidel hry. Zda tenhle názor budou sdílet i někteří republikáni, není jisté.
