Jedním z důvodů, proč byly na Rusko uvaleny ze strany západních zemí sankce, byla a stále je snaha podvázat ruskou schopnost financovat válku proti Ukrajině. Ropné embargo či embargo na ropné výrobky, které bude v platnosti od 5. února, by měly výrazně udeřit na ruské příjmy z ropy.
Jak velké mají sankce efekty, lze ale zjistit jen velmi těžko. Rusko velkou část statistik ohledně zahraničního obchodu, příjmů a výdajů rozpočtu či těžby ropy nezveřejňuje. Nakolik jsou důvěryhodné i ty údaje, které nakonec vypustí, je otázkou. Přesto lze jen stěží pochybovat o tom, že by kombinace vysokých výdajů a nižších příjmů státního rozpočtu nedělala Rusku problémy. Na druhou stranu, alespoň prozatím má zdroje, které takové výpadky mohou kompenzovat.
Rusko pochopitelně může sáhnout k půjčkám, a to hlavně na vnitřním trhu. To ostatně také dělá. Vnitřní dluh tak v roce 2022 vzrostl o 13,9 % na stále ještě velmi přijatelných 12,9 % HDP. To lze jen stěží brát za katastrofu, byť pochopitelně s tím, jak se trendy pro ruskou ekonomiku v posledních měsících zhoršovaly (samo ropné embargo začalo platit až v prosinci), budou se zhoršovat i fiskální ukazatele.
Prozatímní ukazatele, včetně toho za rok 2022, zahrnují i čísla z „tučných měsíců“, kdy válka zvedla ceny, ale nedošlo k omezení příjmů. Prozatím ale platí, že Rusko tento zdroj může využívat, byť se bude rychle tenčit. Prosinec 2022 skončil obrovským deficitem čtyř bilionů rublů, který navíc ještě zmírňovaly jednorázové platby Gazpromu v podobě sektorové daně ze zisku za rok 2021.
