Do francouzských prezidentských voleb zbývá necelých sedm měsíců a zájemců o křeslo v Elysejském paláci přibývá. V neděli plánuje kandidaturu oznámit socialistická starostka Paříže a Zelení na konci září představí vítěze svých primárek. Další z politiků, který se utká o hlasy Francouzů, je unijní brexitový vyjednavač a bývalý eurokomisař Michel Barnier. V jeho případě je pozoruhodné, že jako dlouholetý vysoký činitel Evropské unie vede velmi ostrou kampaň, ve které neváhá tvrdě kritizovat i unijní instituce. Evropan, který se roky bil proti zastáncům brexitu, paradoxně přechází na druhou stranu palisády.
Barnier je stálicí francouzské i celoevropské politické scény. V roce 1978, tedy ve svých 27 letech, byl zvolen poslancem francouzského Národního shromáždění a o patnáct let později se stal ministrem životního prostředí. Ve Francii proslul láskou k Alpám a Savojsku, ale také k pravicové straně Republikánů, ke které byl vždy velmi loajální.
Po začátcích ve Francii se jeho kariéra stočila do Bruselu, kde dvakrát zastával post evropského komisaře (1999–2004 a 2010–2014). Dva roky po skončení druhého mandátu přišla poslední role – z Barniera se stal „pan Brexit”, hlavní unijní vyjednavač podmínek odchodu Britů.
V roce 2019 pomýšlel na křeslo v čele Evropské komise, ovšem to nakonec dostala Němka Ursula von der Leyenová. Právě tady se možná začala rodit myšlenka na ovládnutí Elysejského paláce. Barnier se vrátil do Francie, kde nejdřív vycítil šanci loni na jaře, kdy prezident Emmanuel Macron dělal výrazné změny ve své vládě. Na někdejšího eurokomisaře se ale nedostalo, ostatně jeho vztahy s Macronem byly dost chladné a Barnier jej nikdy nepodporoval. Logickým vyústěním je kandidatura v prezidentských volbách, které se budou konat příští rok.
A co víc: úspěch mu má zajistit tvrdá kampaň, jak naznačují jeho poslední slova (stejně jako některá starší vyjádření). Mnozí se opakovaně ptají, jestli je to pořád ten stejný Barnier – v podstatě umírněný dlouholetý zastánce evropské integrity.
Kritika a volání po národní suverenitě
V rámci zahajovacího proslovu na sjezdu republikánů v Nîmes nastínil Barnier tento týden svůj program. V ekologických otázkách se označil za skeptika větrné energie a vyzval k „podpoře francouzského jaderného průmyslu“ a sluneční energie.
K migraci prohlásil, že evropská hranice by neměla být „cedníkem“, a naznačil, že migrace by měla být důsledně regulována. Pro rok 2022 navrhuje referendum, ve kterém by Francouzi měli možnost vyjádřit se k imigraci a hlavně pak k „migračním kvótám“.
