Evropská komise se v posledních měsících nachází v poněkud schizofrenní situaci: na jedné straně se snaží pro evropské státy zajistit dostatek plynu, aby pokud možno bez újmy překonaly letošní (a příští) topnou sezónu, na druhé straně se stále hlasitěji ohrazuje proti cenám, za které Evropě surovinu prodává Norsko, aktuálně největší dodavatel zemního plynu na starý kontinent.
Zatímco první úkol se Komisi daří a podle posledních odhadů to vypadá, že Evropa letošní zimu „přežije“, ohledně výše cen za plyn z Norska zatím naráží do zdi. A je fakt, že Norsku se zisky za prodej zemního plynu letos zvýší několikanásobně.
Podle nejnovějších odhadů, na které se odvolává deník Washington Post, země očekává, že tržby z prodeje zemního plynu letos dosáhnou 109 miliard dolarů – což je o 82 miliard více než v roce 2021. Není divu, že řada evropských politiků začíná pokládat otázku, jak tenká je hranice mezi dobrým byznysem a nemorálním byznysem.
O tom, že by Oslo mělo své enormní zisky z prodeje zemního plynu více „socializovat“, hovořil už dříve například polský premiér Mateusz Morawiecki: podle polského politika by se Norsko mělo o své „obří“ zisky rozdělit – a to především s Ukrajinou, která je ruskou agresí pochopitelně zasažena bezkonkurenčně nejvýrazněji.
„Evropská unie a Evropská komise si stěžují na cenu plynu, ale ta je určena trhem,“ glosuje pro Washington Post expert na energetiku Bjorn Leroen. „To je zkrátka cena, kterou dnes musíte platit.“
