Francie cítí zklamání z dosavadního postupu evropské integrace a snaží se to řešit zaváděním opatření, kterými si chrání svůj trh před pracovníky z chudších zemí EU včetně České republiky. „Předsudky vůči střední a východní Evropě v tom ale nejsou. Francouzům jde o logiku a princip,“ vysvětluje v rozhovoru pro INFO.CZ postoj Francie tamní politolog působící na univerzitě v Lille Julien Navarro. Můžou diskuse o tzv. dočasně vysílaných pracovnících ještě víc rozdělit Evropu? Jaký to bude mít dopad na další vývoj EU a euroskeptické nálady ve středovýchodní Evropě? Existuje nějaký recept, jak situaci vyřešit? A co lze čekat od nového francouzského prezidenta Macrona? I o tom se vedla řeč.
V momentě, kdy byl v prezidentských volbách zvolen Emmanuel Macron, v ulicích francouzských měst byla euforie. Macronovi se povedlo přesvědčivě porazit xenofobní nacionalistickou Marine Le Penovou a ve voličích vyvolat očekávání, že se Francii povede lépe. Od té doby uplynulo několik měsíců. Je možné něco takového pozorovat i nyní, nebo přichází vystřízlivění?
Pocitu, který byl hmatatelný v ulicích, jsem naprosto rozuměl. Volby byly do značné míry překvapením, protože ještě šest měsíců před nimi Macrona nikdo neznal. K náladě ve společnosti samozřejmě přispělo i to, že se Macron ostře stavěl proti Le Penové.
Pokud se ale nyní podíváte na průzkumy veřejného mínění, tak uvidíte, že Macronova obliba není nijak výjimečná a pokud ji za stejné období srovnáte s jeho předchůdci v úřadě, tak se o mnoho neliší. O pokračující euforii bych proto nemluvil.
