Čínská komunistická strana chce poslat na venkov 10 milionů mladých lidí z měst, aby na tam pomohli s „rozvojem kultury, technologií a zdravotnictví“. Mnohým Číňanům i zahraničním pozorovatelům to připomíná nechvalně známou takzvanou kulturní revoluci za vlády Mao Ce-tunga, kdy byli mladí posíláni na venkov na „pomoc“, „převýchovu“ či „získávání zkušeností“. Kulturní revoluce v šedesátých letech minulého století uvrhla zemi do chaosu a vyžádala si stovky tisíc lidských životů.
Číňané, kteří pamatují takzvanou kulturní revoluci, se nestačí divit. Čínský komunistický svaz mládeže oznámil, že vyšle v průběhu následujících tří let na venkov deset milionů „dobrovolníků“, aby pomohli zaostalým oblastem s dalším rozvojem. Článek s touto informací se objevil i v anglické mutaci čínských novin Global Times, které vycházejí pod dozorem vládnoucí komunistické strany a mají vysvětlovat její politiku mimo jiné západnímu publiku.
Připomíná to akce, kdy v době Mao Ce-tung nuceně i „dobrovolně“ museli odjíždět mladí lidé z měst pracovat na venkov. Většinou do tvrdých podmínek, které je měly „převychovat“, zejména pokud byl někdo z jejich rodiny považován za politicky nespolehlivého. Pracovat na venkov tehdy odjel i současný prezident a vůdce komunistické strany Si Ťin-pching. Ten to původně chápal jako nespravedlivý trest – a nespravedlivý trest to také byl. Před několika lety ale toto Siovo období komunistická propaganda začala vykládat jako zisk cenných zkušenosti a dobu, kdy posílilo jeho sepětí s lidem. Z místa jeho pobytu na venkově se stala poutní destinace.
