Po dlouhých vyjednáváních se podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella v sobotu 18. března dohodli zástupci Srbska a Kosova na finální podobě dohody, která má zajistit normalizaci vztahů mezi oběma zeměmi. Srbsko nezávislost své bývalé provincie neuznává a vzájemné vztahy v posledním roce a půl dále eskalovaly kvůli sporu ohledně uznávání osobních dokladů a registračních značek vozidel vydaných oběma entitami. Vyhrocená atmosféra v regionu poznamenaném válkami přitáhla enormní pozornost USA a Evropské unie a obě strany investovaly značné úsilí směrem k uklidnění situace a formulaci dohody, která by podobným situacím zabránila v budoucnu.
Aktuální tzv. „základní dohoda“ předložená srbskému prezidentu Aleksandru Vučićovi a kosovskému premiéru Albinu Kurtimu o víkendu v makedonském Ohridu však není zcela novým počinem. Evropská unie již od roku 2011 vede jednání mezi oběma zeměmi, která mají vyústit právě v úplnou normalizaci jejich vzájemných vztahů. Prvním významným výsledkem dialogu byla takzvaná Bruselská dohoda v roce 2013, která mimo jiné předpokládala vytvoření Svazu srbských municipalit na severu Kosova obývaného především etnickými Srby.
Problematickým bodem dohody bylo však její nerespektování kosovskou i srbskou stranou v některých bodech a neúplná realizace opatření, která dohoda zaváděla. Před třemi roky byl dialog opět obnoven pod vedením slovenského diplomata Miroslava Lajčáka, zvláštního zmocněnce EU pro Dialog a západní Balkán, s výraznou podporou velkých států EU, jako je Francie a Německo, a USA.
Letošní dohoda na předchozí výsledky dialogu navazuje, znovu adresuje body, které nebyly dosud zrealizovány, a jde v pokusu o normalizaci vztahů mezi Kosovem a Srbskem ještě dále. Z pohledu kosovských představitelů je zásadní to, že dohoda hovoří o uznání státních symbolů a oficiálních dokumentů, rovnosti mezi oběma suverénními státy a Srbsko se v ní zavazuje nebránit členství Kosova v mezinárodních organizacích. Doposud nebylo Kosovu umožněno vstoupit do organizací, jako je Rada Evropy či INTERPOL, a Srbsko roky vedlo u řady států OSN kampaň za oduznání Kosova.
