Polský premiér Morawiecki tvrdí, že existují i židovští pachatelé holokaustu. Jeho maďarský protějšek Viktor Orbán zase prohlašuje, že Evropané by se neměli mísit s Araby a Afričany. Chorvatská prezidentka poděkovala Argentině za to, že po druhé světové válce přijala notoricky známé válečné zločince. Od konce války byly podobné názory v Evropě tabu, ve střední Evropě je však v současné době otevřeně vyjadřují vedoucí politici, kteří tak reagují na globalizaci a masovou migraci.
„V regionu se děje něco rozsáhlejšího a přineslo to patriotickou a konzervativní debatu, díky které se názory krajní pravice staly mainstreamovými,“ uvedl bulharský historik Tom Junes z Nadace lidských a sociálních studií v Sofii.
V některých státech posun k pravici zahrnuje i rehabilitaci nacistických kolaborantů, které nyní označují za bojovníky proti komunismu a ochránce národních svobod. Vlády v Polsku i Maďarsku narušují nezávislost soudů a médií. Aktivisté za lidská práva tak varují před ohrožením demokracie ve státech, které si po roce 1989 prošly demokratickou transformací.
Podle některých analytiků pomáhá extremistickým skupinám Rusko ve snaze destabilizovat západní liberální demokracie. Ačkoliv pro podobná tvrzení konkrétní důkazy neexistují, je jasné, že nárůst radikálních skupin donutil konzervativní strany posunout se doprava a získat tak více hlasů.
To je i případ Maďarska, kde premiér Viktor Orbán a jeho stran Fidesz, která je favoritem letošních dubnových voleb, získává voliče hlasitou protiimigrační kampaní. Šéf maďarské vlády přitom postavil sám sebe do role zachránce křesťanské Evropy, která čelí nájezdu muslimských a afrických hord, a trvá na tom, že Maďaři nechtějí, aby se jejich „tradice a národní kultura mísila s ostatními“.
