Nedávný televizní projev francouzského prezidenta Emmanuela Macrona k národu ze všeho nejvíc připomínal politickou kampaň. Během třiceti minut pochválil svoji dosavadní politiku a nastínil tu budoucí, v níž se zaměřil hlavně na pravicové voliče. Tato Macronova otočka doprava je reakcí na rostoucí podporu komentátora Erika Zemmoura, z nějž se rychle stal fenomén předvolební Francie. Vyplatí se to ale Macronovi?
Pro Macrona to byl už devátý projev k Francouzům od počátku pandemie. Tentokrát byl ale odlišný. Covid byl spíš jen záminkou, jak se dostat na televizní obrazovky v hlavním čase a přednést body své „nekampaně“. Macronova kandidatura dosud nebyla oficiálně vyhlášena a zůstává „tajná“. Nikdo však nepochybuje, že jde jen o otázku načasování a Macron bude post v čele země obhajovat.
Macronovo poslední vystoupení proto není náhodné. V zemi v posledních týdnech sílí podpora pro pravicového kandidáta Erika Zemmoura, který má být podle dosavadních volebních průzkumů největším soupeřem současného prezidenta. Zemmour na sebe kontroverzními výroky strhává velkou pozornost a v médiích je probírán takřka nepřetržitě. Další pozornost se pak dostává kandidátům z řad pravicové strany Republikánů, které na začátku prosince čekají primárky. Jejich předvolební debaty a rozhovory rovněž plní francouzské noviny.
Macron je tedy v současnosti až ten „třetí vzadu“, což před prezidentskými volbami není ideální pozice. Přesněji řečeno je pro něj zcela nepřijatelná. Nástup páté vlny koronaviru ve Francii byl proto navzdory své závažnosti vítanou příležitostí, jak se znovu dostat do centra pozornosti.
Macronovy plány
Mezi Macronovy priority patří návrat k jádru a výstavba nových nukleárních reaktorů. Energetická krize a prudký nárůst cen energií se totiž nevyhnul ani Francii. Prezident vidí v jádru příležitost, jak si země může zachovat energetickou suverenitu a současně dostát klimatickým závazkům. O tom, že je rostoucí cena energií pro Macrona téma, svědčí i skutečnost, že před měsícem francouzská vláda schválila jednorázový příspěvek 100 eur pro skoro šest milionů nejchudších domácností, které mají problém vypořádat se s nárůstem cen.
