Evropská unie se shodla na jménu první evropské veřejné žalobkyně. Po několikaměsíčním jednání se jí stala rumunská elitní prokurátorka Laura Kövesiová. Žena, jež bude dohlížet na boj se zneužíváním dotací, ve své domovině proslula jako nelítostná bojovnice proti korupci, která se nebála jít po krku ani vlivným politikům, soudcům a státním zástupcům. V celoevropském kontextu je její zvolení pro Rumunsko dobrou zprávou, nominace Kövesiové se však neobešla bez odporu rumunské vlády.
Kövesiová má za sebou v rodném Rumunsku působivou kariéru. Ihned po absolvování právnické fakulty na univerzitě v Kluži začala v roce 1995 pracovat na státním zastupitelství ve městě Sibiu, kde byla po čtyřech letech povýšena do vedení místní pobočky úřadu pro vyšetřování organizovaného zločinu a terorismu. Zlomovým okamžikem její profesní dráhy bylo jmenování nejvyšší prokurátorkou v roce 2006, čímž se stala nejen historicky první ženou na této pozici, ale i nejmladší osobou, která kdy funkci zastávala. Jako první se jí také podařilo v úřadu setrvat po celé funkční období.
Do povědomí nejen v Rumunsku se nicméně Kövesiová zapsala až jako šéfka Národní protikorupční agentury DNA, kterou byla jmenována před šesti lety. Do té doby nepříliš aktivnímu orgánu vdechla nový život a naplno ukázala, jak nesmlouvavou bojovnicí za spravedlnost dokáže být, za což byla ostatně v roce 2016 oceněna i udělením nejvyššího francouzského vyznamenání Řádu čestné legie. Kövesiová se totiž nebála do té doby v Rumunsku nevídaného masového vyšetřování a trestního stíhání politiků, od těch komunálních po ty v nejvyšších patrech celostátní politiky, čímž si získala mnoho nepřátel. O efektivitě její činnosti svědčí i fakt, že zatímco parlamentu věřilo podle průzkumů z roku 2015 pouhých 11 % Rumunů, důvěra v úřad Kövesiové přesáhla 60 %, což je zhruba stejné číslo jako počet lidí v zemi důvěřujících církvi.
