ANALÝZA MICHALA PŮRA | Ozbrojený konflikt mezi Arménií a Ázerbájdžánem, který může přerůst v regulérní válku, bychom měli sledovat obzvlášť pozorně. Jeho dopady pro Evropu mohou být obrovské, a to nejen z důvodu, že proti sobě opět staví Rusko s Tureckem, jejichž vzájemná rivalita roste; obě země se střetávají například v Libyi či v Sýrii. Tentokrát jsou v ohrožení i dodávky plynu do Evropy. Abychom ale současné události pochopili v celé šíři, musíme se vrátit o pár měsíců zpátky.
Původně zdánlivě obyčejný incident se odehrál 12. července. Vojenský vůz ázerbájdžánských jednotek se začal přibližovat k arménským pozicím. Arménští vojáci na zjevnou provokaci reagovali střelbou, z čehož se nakonec stal jeden z nejvážnějších incidentů v oblasti za několik let. Při následné potyčce ztratily arménské síly čtyři vojáky, Baku jich přišlo ještě o osm víc a k tomu muselo odepsat deset dronů.
Rusko v reakci na zvýšené napětí nabídlo Arménii, kde má mimochodem umístěnou vojenskou základnu, pomoc s vyjednáváním příměří. Jerevan tento krok odmítl s tím, že jeho armáda si dokáže s vyhrocenou situací poradit. Ázerbájdžán se pro změnu opírá o pomoc Turecka, které je v tomto ohledu mnohem aktivnější než Rusové a vládě v Baku vyjádřilo na mezinárodní půdě bezpodmínečnou podporu.
