Kauza zakladatele serveru WikiLeaks Juliana Assange může změnit pravidla pro práci novinářů. Obvinění, které vůči němu ve čtvrtek vzneslo ministerstvo spravedlnosti USA, je podle mnohých právníků testem síly prvního dodatku americké Ústavy zaručujícího svobodu slova. Rozhodnutí soudu bude mít vliv nejen na Assange a jeho WikiLeaks, ale také na tradiční média.
Osudy literárních či filmových hrdinů by měly být jen natolik komplikované, aby se v nich čtenář a divák dokázal zorientovat. V případě skutečných příběhů nic takového neplatí. A tak se z Juliana Assange stal nejprve hrdina, jenž informuje, následně padouch, který slouží nepříteli, a nyní je po několikátém životním zvratu ústřední postavou boje za udržení nejen své svobody, ale také zachování žurnalistiky v podobě, v jaké ji známe dnes.
Do poslední polohy dostala Assange americká administrativa. Ministerstvo spravedlnosti jej ve čtvrtek obžalovalo kvůli publikování tajných armádních a diplomatických dokumentů. Tedy činu, jímž se Assange proslavil. Trojice obvinění se vrací ke zveřejnění desítky tisíc soukromých korespondencí a utajovaných spisů. WikiLeaks tehdy světu nabídly detailní pohled do zákulisí americké vlády a jejích vojenských operací. Nutno dodat, že pohled z americké perspektivy značně nelichotivý.
