Kanál Istanbul: Bláznivý, nebo vizionářský projekt?

Erik Siegl

Nový megaprojekt silně rozděluje tureckou politiku a společnost jako ostatně vše, co prezident Erdoğan prosazuje a dělá. V tomto případě však sází hodně vysoko a hraje poker nejen s veřejným míněním v metropoli, ale i s Čínou jako možným investorem.

Plán stavby umělého kanálu, který by propojil paralelně k Bosporské úžině Černé a Středozemní moře, není úplně novou myšlenkou. Prvně se objevila v 90. letech minulého století v reakci na stoupající námořní přepravu a několik nehod včetně tankerů převážejících ropu. Centrem patnáctimilionového Istanbulu prochází jedna z nejrušnějších dopravních tepen a ročně asi 50 tisíc lodí oběma směry.

Prezident sám myšlenku projektu poprvé zmínil před deseti lety, ale na seznamu měl priority, které osobně považoval za důležitější a dostatečně prestižní – třetí most přes a tunel pod Bosporem, nové istanbulské letiště s kapacitou 90 milionů cestujících, dálnice či síť velkých městských nemocnic, z nichž ty menší mají větší kapacitu než pražský Motol. A samozřejmě řada mohutných mešit, které mají dotvářet a symbolizovat jeho „nové Turecko“.

I když je Erdoğan známý svým sklonem k velkým, kritikové říkají megalomanským, infrastrukturním PPP projektům (za jeho vlády se realizovaly v objemu 134 miliard dolarů), 45 kilometrů dlouhý a místy až 360 metrů široký Kanál Istanbul byl dlouho považován za příliš fantaskní, nákladný a rizikový. Nyní ale prezident oznámil, že v létě budou položeny jeho základy a schválil udělení státních garancí na tento projekt. I když veřejnost stále nezná přesnější detaily této „stavby století“, celkové náklady či zdroj financování. 

Navíc odborníci z univerzit a turecká opozice v čele se starostou Ekremem Imamoğlu, který chce v roce 2023 kandidovat na prezidenta, varují před vážnými ekologickými a finančními riziky. Starosta tvrdí, že peníze by měl stát prioritně využít na dopravní infrastrukturu a renovaci budov, které bezpečnostně nevyhovují při možném zemětřesení. Radnice vede veřejnou kampaň pod heslem „Buď Istanbul, nebo kanál“ a jejímu názoru se dle jednoho průzkumu přiklání až 80 procent dotázaných obyvatel města.

Oblast plánovaná pro kanál je především zdrojem nedostatkové pitné vody pro přelidněnou metropoli a jeho přírodním zázemím, které bude stavebním projektem narušeno a částečně zničeno. Experti varují před poškozením ekosystému Marmarského moře i zabráním zemědělské půdy a lesů. Vláda naproti tomu slibuje, že kanál se postaví za 5 let a bude stát „jen“ 15 miliard dolarů, přičemž prý zaměstná až půl milionu lidí. Na jeho trase, který evropskou část Istanbulu oddělí od kontinentu, chce vybudovat šest mostů, logistická centra a také nová zástavbu včetně nového města.  

Od přesměrování části lodní dopravy z Bosporské úžiny do komerčně placeného Kanálu si slibuje příjmy z poplatků, stejně jako z logistických center, napojených i na evropsko-asijský železniční koridor. A vláda také slibuje, že takzvaný BOT model „vybuduj, provozuj a (nakonec státu) předej“ nezatíží napjatý rozpočet.

Zbytek textu je pro předplatitele
dále se dočtete:
  • Jaká jsou rizika Erdoganova megalomanského projektu?
  • A jak se Turecko může chytit do čínské pasti?
sinfin.digital