Země jižního Kavkazu v poslední době neprožívají zrovna nejsnadnější chvíle. Po evropském odmítnutí udělit kandidátský status do EU Gruzii v červnu tohoto roku se v září znovu rozhořely boje mezi Arménií a Ázerbájdžánem. Zejména pro první zmíněnou jihokavkazskou republiku, která na severu sousedí s nepřátelským Ruskem, je poslední oslabení evropského vektoru silnou ranou. Jakkoli zatím není jasné, jak se situace bude vyvíjet do budoucna, gruzínské elity dělají prozatím všechno pro to, aby další posun v evropské agendě svým evropským partnerům co nejvíce zkomplikovaly.
Když 5. prosince vyšly najevo informace o otravě bývalého gruzínského premiéra a prezidenta Michaila Saakašviliho, způsobilo to nejen v Gruzii, ale také na Západě velké znepokojení a obavy o další osud země. V současné chvíli v nemocnici zadržovaný gruzínský politik se nachází pod dohledem úřadů od října minulého roku, když se nenadále vrátil do své vlasti a byl téměř okamžitě zadržen místní policií.
Saakašvili, který stál po roce 2003 v čele země, sice dnes ve své domovině působí značně kontroverzně, na druhou stranu je nejen svými podporovateli považován za politického vězně číslo jedna, kterého se vláda pod vedením strany Gruzínský sen snaží za každou cenu zbavit. Nebyl by přitom první ani poslední, pokud uvážíme, kolik místních politiků, byznysmenů i občanských aktivistů a představitelů médií dnes sedí za mřížemi, případně bylo jinými způsoby donuceno stáhnout se z veřejného života.
Otrava někdejšího hlavního rivala neformálního vůdce země a šéfa Gruzínského snu Bidziny Ivanišviliho přitom dále prohlubuje společenské příkopy, ačkoliv se vládnoucí strana zavázala, že bude systematicky pracovat na depolarizaci společnosti a sbližování mezi jejími jednotlivými proudy. Právě tento závazek by přitom měl zemi posunout blíže k EU a umožnit jí získat status kandidátské země pro budoucí členství, o což Gruzie dlouhodobě usiluje.
