Arktida se pro Rusko stává stále lákavějším cílem. Jsou tam obrovské zásoby ropy a zemního plynu a díky globálnímu oteplování by se oblast mohla stát i významnou dopravní trasou. Toho si je Moskva dobře vědoma, a v posledních letech zde proto posiluje svou vojenskou přítomnost. Ruské vyzbrojování Arktidy však v sousedních zemích budí obavy. Je Arktida dalším kritickým regionem, kde by se ruské snahy mohly rozhořet v otevřený konflikt?
Letošní oslavy konce druhé světové války byly v Moskvě jako každý rok velkolepé. Kreml totiž Den vítězství chápe nejen jako svátek, kdy si připomene triumf Sovětského svazu nad nacistickým Německem, ale také jako příležitost poslat na Rudé náměstí všechny své tanky a rakety, a demonstrovat tak světu svou sílu. Letos však Kreml překvapil. Během vojenské přehlídky předvedl i systémy protiraketové obrany TOR a Pancir zahalené do bílé a šedé barvy, které slouží jako kamufláž při nasazení v ledové Arktidě.
Přehlídka arktické výzbroje nenechala nikoho na pochybách, že jde o další důkaz ruských snah o posílení přítomnosti kolem zaledněného severního pólu, kde Rusko po několikaletém snažení nově otevřelo i moderní arktickou základnu zvanou Arktický trojlístek. Arktida je v centru zájmu Kremlu především kvůli obrovským zásobám nerostných surovin, jako je ropa a zemní plyn. Moskva si je navíc dobře vědomá, že by díky globálnímu oteplování Arktida mohla být zajímavá také pro lodní dopravu.
Kromě Ruska však oblast obklopuje také řada dalších států, včetně Spojených států, Kanady, Islandu, Norska nebo Finska. A právě těmto zemím velikost kremelské arktické stavby nahání strach. „Jsou znepokojeni tím, že série těchto kroků Ruska může jít nad rámec obrany a být předzvěstí ofenzivních záměrů,“ říká podle serveru The Moscow Times analytik se zaměřením na Arktidu Kenneth Jalowitz, který dříve působil jako americký velvyslanec v Bělorusku a Gruzii.
Moskva se však snaží obavy sousedů uklidnit. „V Arktidě neexistuje žádný potenciál jakéhokoliv konfliktu,“ prohlásil na jednání Arktické rady, která se konala v polovině května na Aljašce, ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Že je pravděpodobnost vojenského konfliktu nízká, se domnívají i vojenští pozorovatelé. „Jednotlivé incidenty jsou mnohem pravděpodobnější – například kolize dvou ponorek,“ říká šéfredaktor magazínu Moscow Defence Brief Andrej Frolov.
