Mezi ruskou blokádou Oděsy, ničením ukrajinské vývozní infrastruktury s cílem ekonomicky zemi dostat na kolena a nedostatkem obilovin v Africe je jasná spojitost. Světová potravinová bezpečnost však už dlouhodobě trpí stresem z dopadů sucha a změn klimatu. Oboje společně vytváří pro miliony lidí zejména v Sahelu a na Blízkém východě nebezpečný mix.
Nejnověji ruské útoky zničily most spojující od moře blokovanou Oděsu (poslední velký přístav pod kontrolou Ukrajiny) s Rumunskem, aby ještě více ochromily vývoz ze země. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, představitelé OSN i mnozí experti právem poukazují na to, že v důsledku této „opotřebovací války“ teď miliony lidí čelí silnějšímu riziku potravinové krize či přímo hladomoru. David Beasley, šéf Světového potravinového programu OSN (WFP), ji přirovnal k „vyhlášení války globální potravinové bezpečnosti“. Za normálních okolností by země mohla touto dobou vyvézt dvacet milionů tun obilovin a polovinu ročního světového exportu slunečnicového a řepkového oleje.
Ukrajinská krize zvýrazňuje dlouhodobě existující potravinovou zranitelnost mnoha regionů světa, která se prohlubuje s dopady změn klimatu. Jedním z nejvíce zasažených regionů je takzvaný Africký roh, který se už čtvrtý rok po sobě potýká s velkým suchem, zřejmě nejhorším za posledních čtyřicet let. Až třetina místní spotřeby obilovin před vypuknutím války pocházela z Ukrajiny nebo Ruska. Zdražení jejich světových cen a také hnojiv, které se vyrábí z ropy a jejichž export nyní vlivem války klesl, zasazuje další ránu nejen zemědělské produkci v krizových oblastech, ale například i pěstování sóji v Brazílii, která je klíčovou krmnou komoditou pro chov dobytka, drůbeže, a tedy i produkci vajec.
