Guillaume Peltier, poslanec a donedávna i druhý muž francouzských Republikánů, se rozhodl opustit stranu a přejít k dalšímu kandidátovi na prezidenta, krajně pravicovému Ériku Zemmourovi. V Zemmourově straně Reconquête (Znovudobytí) mu pak byla okamžitě přidělena role tiskového mluvčí. Je to jen další signál toho, že Republikáni a jejich kandidátka na prezidenta, Valérie Pécresse, nejsou v nejlepším rozpoložení před francouzskými prezidentskými volbami.
Republikáni jsou ve složité pozici. Hledají své místo na pravicovém politickém kolbišti, kde se snaží lavírovat mezi Macronem a Zemmourem. Je to totiž právě Macron, který se v posledních měsících přesunul ze středu politického spektra více doprava. Z druhé strany se na Republikány zase tlačí Zemmour se svými radikálními pravicovými názory. Valérie Pécresse se tak prozatím nepodařilo nalézt vlastní témata a prostor, díky nimž by se výrazněji odlišila od obou konkurentů. Kritici Pécresse označují buď za „pravicovějšího Macrona“, nebo „umírněnějšího Zemmoura“.
Odchod předního člena Republikánů
Hledání republikánské DNA pro nadcházející volby navíc komplikuje řada vnitřních neshod. Tou nejvýraznější bylo nedělní rozhodnutí poslance Peltiera přejít od Republikánů k Zemmourovi. Peltier se nikdy netajil svými radikálně pravicovými názory, ostatně politickou kariéru začínal v Le Penově straně Rassemblement national (Národní sdružení), ale později ji zasvětil Republikánům, u nichž se vypracoval na mluvčího strany a později i do role místopředsedy. O tento post však přišel v prosinci minulého roku, kdy na Twitteru projevil náklonnost ke „konkurenčnímu“ Zemmourovi.
Peltier odůvodnil svůj odchod ze strany slovy: „Rozhodl jsem se podpořit jediného pravicového kandidáta, jediného kandidáta schopného porazit Emmanuela Macrona, protože jedině Zemmour je schopný sjednotit všechny pravicové voliče.” Peltier pak také dodal, že „Macron a Pécresse jsou pro něho totožní kandidáti.”
Krátce po svém odchodu také vyzval další členy své bývalé strany, aby se k němu připojili a přešli k Zemmourovi a jeho nově založené straně Reconquête. V podobě Peltiera získala tato politická strana také svého prvního poslance v parlamentu.
