Francie si zvolí nového prezidenta. Voliči budou rozhodovat, zda současná hlava státu Emmanuel Macron zaslouží zůstat na dalších pět let v úřadu. Macron je před nedělním prvním kolem voleb jasným favoritem, druhé kolo se bude konat o čtrnáct dní později, tedy 24. dubna. Volby se konají na pozadí války na Ukrajině a v napjaté situaci, kdy mnozí Francouzi pociťují dopady inflace a klesající kupní sílu.
Prezidentské volby jsou ve Francii těmi nejdůležitějšími, jelikož prezident je hlavní politickou postavou v zemi. Jeho kompetence jsou daleko větší, než je tomu třeba v Česku – vybírá premiéra i vládu a také určuje zahraniční politiku země. Lze proto bez nadsázky říct, že prezidentské volby rozhodnou o směřování Francie na dalších pět let.
Favoritem letošních voleb je Emmanuel Macron. Současný prezident si stabilně drží preference těsně pod 30 %. Na druhém místě se osamostatnila zástupkyně krajní pravice Marine Le Penová, která se i přes nikterak výraznou kampaň pohybuje v průzkumech kolem 23 %. Tito dva kandidáti jsou tedy nejvážnějšími adepty na postup do druhého kola. Opakoval by se tak jejich duel z roku 2017, kdy Macron jasně porazil svoji rivalku 66 % : 34 %.
Pravděpodobně jediným, kdo by je ze třetího místa mohl ohrozit, je krajně levicový kandidát Jean-Luc Mélenchon. Ten, i přes dobrý finiš, má „jen“ kolem 18 %. Další kandidáti jako Eric Zemmour nebo Valérie Pécresse mají preference kolem 10 %.
Nestandardní podmínky
Kandidátů usilující o křeslo v Elysejském paláci je letos dvanáct a pokrývají celé politické spektrum od antikapitalistů přes komunisty, socialisty, střed, pravici až ke krajní pravici. Kulisy jejich kampaně jsou tentokrát velmi nestandardní: začátek kampaně byl poznamenán pandemií koronaviru, a když už se zdálo, že se vše vrací k „normálu“, začala ruská invaze na Ukrajinu.
Válka na Ukrajině výrazně ovlivnila i rozpoložení francouzských voličů, na které prezidentští kandidáti museli reagovat. Největším předvolebním tématem se nakonec stala kupní síla, která přehlušila další výrazná předvolební témata, jako jsou bezpečnost a ekologie.
Francouzský národní institut pro statistiku (INSEE) odhadl, že v březnu se zvýšila inflace na 4,5 %. Takovou inflaci Francie nezažila od 80. let. Dobře je to například vidět na nárůstu cen pohonných hmot. V roce 2019, kdy do ulic vyšli příznivci hnutí žlutých vest právě na protest proti rostoucím cenám paliv, byla průměrná cena 1,4 eura za litr. Dnes je to kolem 2 eur.
Komplikované vládnutí v posledních pěti letech
Ne zcela standardní ale nejsou jen současné politické kampaně. Když se ohlédneme za událostmi ve Francii v posledních pěti letech, tedy od posledních prezidentských voleb, lze celé toto období označit za všechno jen ne za normální.
Můžeme třeba vzpomenout na začátek Macronovy pětiletky, v níž se snažil prosadit několik politicky ožehavých reforem jako reformu důchodů nebo národního železničního dopravce SNCF. Tyto návrhy, ale také složitá sociálně-ekonomická situace některých vrstev obyvatelstva, vyvolaly ostrou reakci veřejnosti, která se zhmotnila v podobě již zmíněných žlutých vest. Dlouhotrvající tvrdé protesty ochromily Francii a zmírnily se až poté, co vláda slíbila ústupky.
Krátce po těchto demonstracích začalo pandemické období, které představovalo velkou výzvu nejen pro francouzskou vládu. Přes počáteční nerozhodnost a zmatečnou komunikaci kabinetu si nakonec Macron poradil s pandemií relativně dobře. Alespoň si to myslí 59 % dotazovaných Francouzů.
Po epidemii, která však stále ještě nevymizela, se pozornost francouzské veřejnosti a vlády upřela k válce na Ukrajině. Macronovy časté telefonické rozhovory s ruským protějškem Vladimirem Putinem se mohou leckomu jevit jako naivní, málo efektivní až komické počínání, ale i během této krize většina (64 %) francouzských občanů schvaluje kroky svého prezidenta.
I přes složitý mandát se Macron těší nebývalé popularitě. Plných 46 % Francouzů se po pěti letech jeho vlády domnívá, že je dobrým prezidentem. Pokud to srovnáme s popularitou jeho předchůdců těsně před koncem jejich mandátů, tak Nicolas Sarkozy byl dobrým prezidentem pro 33 % dotázaných a Francois Hollande jen pro 24 %.
Macronova minimalistická kampaň
Macronova kampaň za znovuzvolení je poměrně málo výrazná a někteří politologové spíše mluví o „nekampani“. Macron se rozhodl uspořádat jen jeden mítink s voliči, a to minulou sobotu ve městě Nanterre vzdáleném 15 kilometrů západně od Paříže. Současný prezident, stejně jako jeho předchůdci v úřadu, také odmítl účast ve všech televizních debatách s ostatními kandidáty.
