Francouzský prezident Emmanuel Macron minulý týden představil investiční plán pojmenovaný „Francie 2030“. Jedná se o sadu investičních priorit, které mají do roku 2030 zajistit, aby Francie tzv. re-industrializovala svoji ekonomiku a zároveň dosáhla rapidního snížení emisí uhlíku. Projekt s rozpočtem 30 miliard euro (asi 750 miliard korun) přichází pouhých šest měsíců před klíčovými prezidentskými volbami. Nabízí se tedy otázka, do jaké míry je plán poháněn snahou o inovaci francouzské ekonomiky a do jaké míry jde o zahájení předvolební kampaně z kapes daňových poplatníků.
O co tedy jde?
Nejprve je nutné shrnout, o čem Macronův plán vlastně vůbec hovoří. Hlavním tématem jsou technologie, jejich adopce a výroba ve Francii. Emmanuel Macron by rád viděl novou vlnu industrializace, která bude podle jeho slov odpovídat výzvám 21. století. Ve zkratce, vyspělé technologie a nízké emise.
Především by měl plán pomoci vybudovat, vyrábět a hlavně vyvážet malé modulární reaktory (small modular reactor – SMR), které mají být levnější a jednodušší na výrobu. Vývoj těchto reaktorů je již v procesu pod názvem projekt Nuward. Jde o odpověď státního energetického giganta EDF na problémy s reaktory EPR (viz projekt Flamanville 3, o kterém jsem psal již dříve). Ty jsou známé především prodlužováním dostavby a raketovým růstem nákladů. Jadernou energii by Francouzi rádi využili k výrobě zeleného vodíku. Investice 500 milionů eur má zaručit, že ve Francii vyrostou dvě vodíkové „giga-factories“, jak je s odkazem na továrny Elona Muska příznačně označil francouzský tisk.
Inovace v oblasti vodíku, baterií a hybridních technologií pak mají přispět k záchraně francouzského automobilového průmyslu. Ten má podle plánu v roce 2030 vyrobit 2 miliony elektrických aut. Pro srovnání, nejznámější elektro-automobilka Tesla za poslední rok vyrobila cca 750 tisíc vozů. Ambiciózně zní i plán pro urychlení výroby nízkoemisních letadel, které měl původně Airbus představit v roce 2035. Čtyři miliardy euro mají pomoci plán dokončit do roku 2030.
Dalších šest miliard eur má jít do zvýšení produkce elektronických součástek, především čipů, čímž má být snížena závislost na Asii a podpořen domácí rozvoj robotiky. Se zvýšenou produkcí půjde ale podle plánu také snaha snížit emise na minimum. Především pak v oblastech ocelářství, betonárek a chemického průmyslu. Cílem je podle Emmanuela Macrona „nezavírat, ale dekarbonizovat“. Ke snížení emisí o 35 % mezi lety 2015 a 2030 má přispět investice 8 miliard euro, která má mimo jiné jít do technologie zachytávající uhlík ze vzduchu.
Nejednalo by se o Francii, pokud by takový plán neměl i zemědělský a kulturní rozměr. V dalších devíti letech tak Francouzi nainvestují 6 miliard euro do technologií v zemědělství. Dále chce Macron podpořit vznik kulturních projektů, protože by podle francouzského prezidenta „Netflix a Amazon neměli být jediní, kdo rozvíjí představivost našich dětí.“
