Současná úroveň vztahů mezi Evropskou unií a Ruskem je daleko za nejhoršími očekáváními, jak prohlásil předseda Evropské rady Charles Michel po rozhovoru s Vladimirem Putinem. Rusko již delší dobu ukazuje naprostý nezájem o vztahy s evropskými institucemi a většinou členských států, má snahu se ze společného evropského prostoru stahovat a investovat do pokračování hybridní války proti Západu. Kreml se namísto toho alespoň rétoricky a diplomaticky přibližuje k Pekingu, o čemž během svého posledního setkání se svými čínským protějškem mluvil i ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov.
Uplynulé dny přinesly další zvraty v evropsko-ruských a také čínských vztazích. Ministři zahraničí evropské sedmadvacítky v pondělí schválili nové kolo lidskoprávních sankcí proti dvěma představitelům čečenského režimu zodpovědným za diskriminaci a násilí na zástupcích LGBT+ komunity v Čečně. Kromě toho došlo k nasazení nedávno schváleného globálního sankčního režimu na ochranu lidských práv také proti čínským autoritám za jejich podíl na systematickém utlačování ujgurské komunity a dalším zemím ve zbytku světa, včetně Barmy, Severní Koreje, Libye atd.
Při své návštěvě Pekingu na to reagoval ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov, který po jednání s čínským protějškem Wangem Imem znovu zopakoval nezájem Ruské federace o pokračování dialogu s evropskými institucemi a snahu o zachování kontaktů jen s Ruskem spřátelenými členskými zeměmi EU. Oba představitelé následně vyzvali ke svolání Rady bezpečnosti OSN, kde chtějí reagovat na zhoršující se globální problémy a koordinovaný postup Západu vůči oběma zemím.
Před videokonferencí evropských lídrů ve čtvrtek a pátek tento týden došlo také k telefonátu mezi šéfem Evropské rady Charlesem Michelem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Z veřejného přepisu rozhovoru bylo jasně patrné, jak špatné jsou současné bilaterální relace a kolik problémů se v nich v poslední době nakupilo. Michel později ohlásil, že výsledek svého vyjednávání bude komunikovat také na nadcházející videokonferenci evropských lídrů, ze které však nakonec vypadne strategická reflexe budoucích evropských vztahů s Ruskem, a to jak z důvodu online charakteru setkání, tak možná i kvůli stále nedostatečně silnému evropskému konsensu v této věci.
