Evropa potřebuje nový přístup k Arménii a Ázerbájdžánu, jinak ve velké hře proti Rusku neobstojí

Pavel Havlíček

V minulých týdnech bylo mnoho pozornosti věnováno vztahům Evropské unie s Arménií a Ázerbájdžánem, které pro Unii dlouhodobě představují zvláště složitý oříšek, a to především v souvislosti s jejich navzájem nevyřešeným konfliktem. Evropská unie proto musí regionu jižního Kavkazu věnovat více pozornosti, aby tyto negativní vlivy vyvážila a využila slábnoucího Ruska k posílení vlastní pozice a proevropských tendencí v jednotlivých zemích.

Vztahy mezi Arménií a Ázerbájdžánem zůstávají dva roky po tzv. druhé karabašské válce nestabilní. Od posledního obnovení bojů mezi oběma zeměmi v polovině září se na pražském úvodním setkání Evropského politického společenství bilaterální relace znovu vrátily za vyjednávací stůl a od té doby se v některých ohledech dále posouvají. 

Hlavní linie pnutí je způsobena nejen ambicemi některých lokálních aktérů, ale také slábnoucím Ruskem, které kvůli válce s Ukrajinou již není efektivně schopno garantovat klid zbraní a nadále hrát roli prostředníka mezi oběma zeměmi. Právě to uvedlo vztahy mezi Arménií a Ázerbájdžánem do nové dynamiky.

Důkazem toho byla právě poslední eskalace mezi oběma zeměmi, která se – na rozdíl od první karabašské války na podzim 2020 – odehrála podél nedelimitované státní hranice mezi oběma zeměmi. 

Klíčovým rozdílem v této souvislosti byla reakce Moskvy, která se přes útoky Ázerbájdžánu hluboko na arménském území omezila na rétoriku, což dále podkopalo jak postavení Ruska, tak jím vedené Organizace dohody o kolektivní bezpečnosti (ODKB), jíž Arménie právě předsedá a jejíž summit v listopadu hostí.

Pozůstatky zářijového střetu

Právě toho v poslední době začala více využívat Evropská unie, která na základě dohody z Prahy ustanovila novou civilní monitorovací misi o kapacitě čtyřicítky místních pozorovatelů na arménské části vzájemné hranice a vůbec poprvé se stala serióznějším aktérem ve sporu obou zemí.

Na rozdíl od Ruska je EU hráčem, který nebude vzájemné spory geopoliticky využívat k posílení vlastního postavení, což obě strany konfliktu oceňují, ale bude naopak usilovat o řešení konfliktu a snížení vlivu Ruské federace na jižním Kavkazu.

Zbytek textu je pro předplatitele
dále se dočtete:
  • Jaké je nyní rozložení sil mezi Arménií a Ázerbájdžánem?
  • A jak by mohla EU sehrát pozitivní roli v konfliktu?
sinfin.digital