Ještě nikdy nebylo zdravotnictví v centru pozornosti tak jako za poslední rok a půl. I čtenáři bulváru dnes ví, co je kolektivní imunita, co je reprodukční číslo, mají povědomí o tom, co jsou mRNA vakcíny nebo nemocniční triáž, když jsou nemocnice přeplněné. O zdravotnictví se vášnivě diskutuje jak na sociálních sítích, tak v hospodě u piva. Z expertů na zdravotnictví, jako je americký Anthony Fauci, se stali mediální superhvězdy, prezidenti a premiéři napříč světem pořádají tiskové konference o velmi detailních zdravotnických tématech a fotografie vědců v laboratorních pláštích se dostávají na titulní strany periodik jako magazín Time. Přes všechno úsilí i zájem veřejnosti je covid po roce a půl od začátku pandemie stále tady. Mnoho zemí s ním intenzivně bojuje, všichni můžeme vidět, co se děje v Indii, i v mnoha dalších zemích, které stále pandemie ohrožuje. K tomu se svět potýká s nedostatkem vakcín, protože je zkrátka nemožné jich vyrobit v krátkém čase dostatek pro šest miliard dospělé populace. Konečně zdravotnické systémy samy o sobě jsou velmi zranitelné. V bohatých zemí trpí nedostatkem investic a nestabilitou financování, v chudých a rozvojových zemích je péče „z podstaty“ nedostupná.
Jsem velmi rád, že dnes mohu o současnosti, a hlavně o budoucnosti zdravotnictví mluvit se dvěma skvělými lidmi, kteří oba byli v uplynulých měsících doslova a do písmene „u toho.” Oba znají zdravotnictví chudé i bohaté, africké i evropské, oba byli v byznysu, v akademické sféře i ve veřejném zdravotnictví. Mými dnešními hosty jsou Shirley Okere a Anthony Ajose, oba původně z Nigérie, dnes žijící v Anglii a ve Švýcarsku. Shirley si vybudovala kariéru ve farmaceutickém průmyslu a momentálně působí na pozici Global Quality Leader ve společnosti, kterou dnes všichni známe: ve Pfizeru. Anthony pak pracoval pro Světovou zdravotnickou organizaci, britskou NHS i pro Nadaci Billa a Melindy Gatesových. Dnes vede pracovní skupinu britské vlády, která v Anglii vybudovala mobilní testovací laboratoře na covid. Je mi ctí vás tu oba mít! (Rozhovor je překladem původního interview, které jsme publikovali v angličtině.)
Začněme něčím pozitivním a pobavme se o „hrdinech z laboratoří“. Desítky vědeckých týmů po celém světě makaly na 120 %, aby mohla být na trh co nejrychleji uvedena vakcína proti koronaviru. A zvládly to v rekordně krátkém čase a myslím, že o nich opravdu můžeme hovořit jako o hrdinech. První otázku bych tak rád položil Shirley, protože pracuje ve Pfizeru, jedné z firem, které v tomto vědeckém zápolení byly úspěšné. Jak vnímáš tuhle neuvěřitelnou rychlost vývoje a celou cestu, která vedla od prvotního výzkumu k produkci a následně i k uvedení vakcíny na trh?
Shirley: Děkuji za pozvání.
Anthony: Také děkuji a zdravím i všechny čtenáře.
Shirley: Byl to famózní výkon, určitě. Chtěla bych ale také říct, že když se bavíme o mRNA vakcínách, což jsou ty, které vyrábí Pfizer a Moderna, tak ta technologie, kterou používáme, není úplně nová. Princip fungování tohoto typu vakcíny je v dobrém slova smyslu „old fashioned“ a byl objeven v rámci onkologického výzkumu. My jsme ho jen v současném výzkumu převzali a přizpůsobili koronavirové vakcíně. Důvodem bylo, že tradiční vakcíny jsou většinou vyvíjeny na bázi oslabeného viru, což je proces, který trvá dlouhé měsíce. Oproti tomu my jsme jako základ naší vakcíny použili molekuly messenger RNA, které můžeme popsat jako jakési „poslíčky“ kopie viru. A právě to nám ušetřilo velkou spoustu času, kterou bychom jinak museli vynaložit na pěstování onoho oslabeného viru. Stejně tak nám to pomohlo přeskočit celou řadu dalších problémů, kterým obvykle výrobci čelí během přípravy prototypu vakcíny.
Užití technologie mRNA je poměrně velkou změnou v tom, jak se vakcíny vyvíjejí. Proč vlastně nedošlo k jejímu použití už v minulosti?
Shirley: Čistě jen proto, že před koronavirovou pandemií tu nebyla tak silná poptávka po vývoji nových vakcín obecně. Nepotřebovali jsme, aby byly uvedeny na trh tak hrozně rychle. A teď je to zase ona globální poptávka, která funguje jako hnací motor a umožnila přesunout velké množství peněz, lidí i vybavení právě do tohoto sektoru výzkumu. Extrémně nám pomohla i reálná globální spolupráce. Konečně nesmíme zapomenout ani na dobrovolníky účastnící se klinických studií. Nikdy předtím jsme neměli tolik ochotných lidí ze všech myslitelných věkových skupin a ze všech koutů planety, kteří by byli ochotní se podílet na testování. To vše dohromady pomohlo tomu, že vakcína byla uvedena na trh za tak krátkou dobu.
Je to opravdu velký úspěch.
Shirley: Jednoznačně! A je to hezky vidět, když se zamyslíme nad tím, o jak obří úkol šlo z hlediska zdrojů a z hlediska provedení. Dovolím si tady citovat našeho CEO Alberta Bourlu, který to celé přirovnal k závodům, kdo bude první na Měsíci. První let na Měsíc i výrobu covidové vakcíny spojuje nutnost nekonečného množství inovací, neotřelý přístup, kdy byla za hlavu hozena obvyklá byrokracie, a k tomu ještě cílevědomost a spojení velkého množství týmů, lidí i firem, kdy všichni museli táhnout za jeden provaz. Toto vše bylo zkombinované s odhodláním využít technologické postupy, které dosud neexistovaly. Podobně jako při letu na Měsíc. Jasně, mohu tady hovořit jen za Pfizer, kde pracuji, ale dovedu si živě představit, že stejný nadšený přístup byl i v ostatních farmaceutických firmách, které byly při vývoji úspěšné.
A co vaše spolupráce se společností BioNtech?
Shirley: Než odpovím, chci jen poznamenat, že zde hovořím za sebe, z pozice farmaceutické expertky, a ne za Pfizer, k čemuž nemám potřebné oprávnění. To, že Pfizer a BioNtech spolupracovaly na aplikaci mRNA technologie k použití v chřipkových vakcínách, je veřejně známá věc. A to, k čemu došlo v tomto konkrétním případě, bylo zkombinování původního onkologického výzkumu, který se snažil využít mRNA pro léčbu rakoviny s tím, co jsme společně s BioNtechem vytvářeli v chřipkových vakcínách. A celé to pak bylo zacíleno na boj s covidem. V tom jsme ve Pfizeru opravdu dobří, kdy máme schopnost se podívat na všechny možné výzkumy, a to i z jiných oblastí a využít je úspěšně úplně jinak.
Nevím, jestli znáte příběh Sildenafilu, který asi budete znát spíše pod obchodním názvem Viagra. Původně šlo o vývoj léku na vysoký tlak, a během klinických studií se ukázalo, že mnohem lépe funguje na léčbu erektilní dysfunkce. Řekli jsme si fajn a výzkum byl najednou proměněn a zacílen na něco úplně jiného. A úspěšně! Podobně teď Pfizer dokázal zužitkovat fungující spolupráci s BioNtechem, kdy se již běžící výzkum použití mRNA technologie rychle přetransformoval do něčeho úplně nového.
