Ten, kdo volá po dosažení dohody, která by umožnila Putinovi „zachovat si tvář“, se hluboce mýlí, říká Vladimír Votápek, ředitel The Prague East Institute a bývalý generální konzul České republiky v Petrohradu. Ruský prezident a jeho režim podle Votápka pro Evropu znamenají existenciální ohrožení. Ve velkém rozhovoru pro INFO.CZ zkušený analytik hovoří také o důsledcích kontroverzní zprávy z dílny Amnesty International nebo o tom, jak důležitý je vývoj na Ukrajině pro zachování nezávislosti Tchaj-wanu.
Válka na Ukrajině trvá takřka půl roku. Jak by šlo ve stručnosti shrnout současnou situaci? Je celkový vývoj pro Putina nepříznivý?
Celkovou situaci je možné charakterizovat tak, že obě strany jsou do jisté míry ve vyrovnaném postavení a ani jedna nyní v konfliktu nedominuje. Rusko si stále zachovává převahu v počtu těžkých zbraní, tedy v brutální síle. Ukrajinská strana má zase díky pomoci Západu přesnější, vyspělejší zbraně, dobrým příkladem jsou známé raketomety HIMARS. Podle všeho má také lepší velení. Zdá se, že ukrajinská generalita od roku 2014 udělala obrovský krok kupředu, naprostá většina velitelského sboru prošla školením v zemích NATO. To je faktor, který může kompenzovat onu převahu brutální síly na ruské straně.
Samozřejmě to ale má své meze, takže Ukrajina zatím nebyla schopna se pustit do nějakých rozsáhlých útočných operací a od doby, kdy úspěšně vyhnala Rusy od Kyjeva, Černihiva či od Sumy, je situace vyrovnaná. Zdá se, že na ruské straně asi nemůžeme očekávat žádné výrazné posílení v technice či v živé síle, protože Vladimir Putin se zřejmě bojí vyhlásit mobilizaci. On se sice snaží zvyšovat počty vojáků, ale jde mu to jen velmi obtížně. Rusové nehoří velkou ochotou nechat se zabít na ukrajinské frontě.
Oproti tomu Ukrajina úspěšně provedla částečnou mobilizaci a má tak nyní k dispozici statisíce vojáků, kteří jsou v armádě zhruba od března až dubna. Problémem na ukrajinské straně je spíše nedostatek těžké techniky, tedy děl, tanků a především letadel.
