Od největší havárie jaderné energetiky – výbuchu reaktoru v Černobylu – uplyne tento měsíc už třicet šest let. Většina z ruských vojáků na Ukrajině, kteří v uplynulých týdnech byli pravděpodobně svým vlastním přičiněním ozářeni, ji nemůže pamatovat a lze pochybovat, že ruská média připomínají fatální selhání sovětské technologie a moskevského řízení. V mnoha ohledech se Černobyl stal výrazem krize systému a v jejím důsledku i katalyzátorem snah o větší demokratizaci a posléze i samostatnost Ukrajiny.
Pokud je náhlé stažení ruských jednotek z Černobylu důsledkem nemoci z ozáření, dokládá to opět z jiného úhlu fatální nepřipravenost ruské invaze. Rusko jako jaderná velmoc a jeden z největších provozovatelů jaderných elektráren na světě se zřejmě neobtěžovalo vyslat s vojáky žádného experta na radiaci, nebo je alespoň poučit, jak se v zóně chovat. Zvýšení záření mohly způsobit pohyby těžké vojenské techniky v zamořeném terénu, požáry a kopání zákopů v takzvaném červeném lese, oblasti nejvyššího zamoření. Ruský šlendrián nebo lhostejnost k vlastním lidem jsou svým způsobem horší než za pozdně sovětských časů, byť nemají tak fatální důsledky.
Černobyl je nejen tragédií, která mohla skončit skutečnou apokalypsou v ještě větší části nejen východní Evropy, ale i „příběhem technologické katastrofy, která pomohla pohřbít systém jako celek a znamenala začátek konce Sovětského svazu“, tvrdí renomovaný historik Serhii Plokhy.
Tento profesor historie na Harvardu je autorem nejdůkladnějšího zpracování její historie. Ve své odborné a současně nesmírně čtivé knize popsal havárii na základě důležitých archivních pramenů, vzpomínek mnoha aktérů i v celkovém kontextu doby rané gorbačovské éry. Podle svých slov vděčí za přístup k archivním pramenům „Majdanskému povstání a Revoluci důstojnosti v roce 2014, které přispěly k archivní revoluci a umožnily přístup k dříve uzavřeným svazkům KGB“.
Důsledky katastrofy
Zájem o téma Černobyl před časem oživil oceňovaný seriál HBO, který tuto tragédii v jistém ohledu věrně přibližuje, na druhé straně jako každé filmové dílo minulost stylizuje. Plokhy přesto hodnotí toto filmové zpracování „dosud nejbližší historické realitě… a přiblížení atmosféry doby“. Ukrajina a Bělorusko (a také západní oblasti Ruska), postižené dopady černobylské havárie, byly v důsledku obětí chyb systému („Moskvy“), ale jejich místní elity nesly spoluodpovědnost, zejména při zatajování skutečných následků. Nemoci způsobené radiací si během desítek let vyžádaly desetitisíce či více obětí, počet nelze přesně určit.
