O víkendu proběhl summit G7, který se zabýval převážně problémy spojenými s pandemií. Kromě očkovací solidarity s rozvojovými zeměmi se lídři zavázali dál bojovat s klimatickou změnou. Summit pod předsednictvím britského premiéra Borise Johnsona v Cornwallu byl zajímavý především proto, že byl prvním od výměny v Bílém domě. Americký prezident Joe Biden dal jasně najevo, že Spojené státy jsou zpět, což jak mnozí komentátoři poznamenali, není až tak dobrá zpráva pro francouzského prezidenta Emmanuela Macrona.
Emmanuel Macron jako lídr multilateralismu
Ačkoliv se za vlády Donalda Trumpa vztah mezi Francií a Spojenými státy ochladil, Trumpova politika „America First“ vyklidila pole pro nového lídra na mezinárodní scéně. Oním lídrem by se rád stal Emmanuel Macron, který se často pouštěl do multilaterálních iniciativ. Například v roce 2018, když Donald Trump oznámil odstoupení Spojených států od jaderné dohody s Íránem. Francie byla jedním z nejaktivnějších aktérů pro záchranu smlouvy a Macron na půdě OSN vyzval k „dialogu a multilateralismu“.
V té době byl Macron nejviditelnější „rozumnou postavou“ na poli mezinárodní politiky a Trump byl často brán jako „nepředvídatelný blázen“, který se snaží stáhnout Ameriku ze světa. Podobně tomu bylo na počátku pandemie COVID-19, kdy se Macron a Trump sešli, aby diskutovali o reakci na stoupající počty případů.
Macron tak vedle Donalda Trumpa a Borise Johnsona působil jako hlavní představitel multilateralismu mezi světovými lídry, což vyvrcholilo summitem G7 ve francouzském Biarritzu.
