Bosnu a Hercegovinu čekají v neděli parlamentní a prezidentské volby. V etnicky a nábožensky rozdělené zemi jde o ostře sledovanou záležitost, která i s ohledem na plány nacionalistických politiků může zafungovat jako rozbuška a v zemi znovu rozpoutat spirálu násilí. V takovém případě se nedá vyloučit nutnost ozbrojeného zásahu, který by s nejvyšší pravděpodobností padl na vojáky zemí EU, jež v zemi dohlíží na dodržování mírové dohody.
Málokterá země na světě má tak nefunkční státní správu a komplikovanou politickou strukturu jako Bosna a Hercegovina. V neděli budou její občané volit členy pěti parlamentů, deseti kantonálních shromáždění, tři členy předsednictva celé země, tedy rotující prezidenty, a další představitele. Toto uspořádání není samoúčelné. Má vytvořit rovnováhu mezi Bosňáky, tedy místními muslimy, kteří jsou považovaní za samostatnou národnost, Chorvaty a Srby. A předejít tak opakování krvavé války, která si mezi lety 1992 a 1995 vyžádala více než sto tisíc obětí.
