Organizace spojených národů (OSN) pravděpodobně brzy oficiálně vyhlásí humanitární situaci v Somálsku za hladomor. Podle řady svědectví je už řadu měsíců skutečností a kolem milionu Somálců opustilo své domovy a pastviny, kde nezbyla voda a žádná vegetace pro dobytek. Navíc na místní i na uprchlíky dopadá válka na Ukrajině ještě silněji než na nás.
Nejhorší sucho za posledních čtyřicet let a jím způsobený nedostatek vody a pastvy zabíjí dobytek jako hlavní a často jediný zdroj živobytí. V lepším případě, když dobytek přežije, je natolik podvyživený, že majitelé z něj nezískají dostatek mléka, masa ani peněz na obživu. Úroda luštěnin, zeleniny či brambor v klimaticky příznivějších regionech je kvůli suchu a nepravidelným dešťovým srážkám také velmi slabá.
Někteří experti situaci v částech Rohu Afriky označují za další člověkem způsobenou klimatickou katastrofu. V této tradičně suché oblasti téměř nezapršelo již čtyři sezony za sebou. Srážky v období dešťů, kdy se vytváří zásoby povrchové a podzemní vody na celý rok, jsou dva roky velmi slabé, nepravidelné a místo dnů a týdnů trvají hodiny. Opačným a v posledních letech stále častějším extrémem jsou přívalové srážky, které týdny potřebnou vláhu zkoncentrují do několika hodin. Ty letos způsobily silné bleskové povodně v Čadu, Jižním Súdánu a Súdánu.
Zmíněné země Rohu Afriky patří k vůbec nejchudším a nejvíce zranitelným k podobným výkyvům, protože místní lidé zde životně závisí zejména na pastevectví ve velmi nehostinných podmínkách. Společnosti jsou rozvrácené vnitřní válkou, která například v Somálsku trvá již třicet let, v Súdánu přes padesát let. Klimatické výkyvy a ozbrojené střety střídavě dále zhoršují dlouhodobé humanitární krize, proto je návratnost uprchlíků z provizorních táborů v sousedních zemích do Somálska a Jižního Súdánu velmi nízká.
S důsledky velkého sucha se těžce potýká i relativně vyspělá a bezpečná Keňa, kde se nachází dva velké uprchlické tábory s celkem 600 tisíci uprchlíky. Právě oblasti na severovýchodě země jako Turkana, Mandera či Garissa u hranic se Somálskem a Jižním Súdánem jsou nejchudší a klimaticky a ekonomicky nejvíce ohrožené, protože závisí na stejném polonomádském způsobu obživy.
Postarší majitelka malého obchůdku říká, že tak intenzivní sucho i nedostatek zákazníků sama ještě nepamatuje. Cena dovezených rajčat na jejím pultu stoupla oproti loňsku na dvojnásobek, sucho až na výjimky snížilo úrodu i ve srážkově a zemědělsky bohatších oblastech Keni a současně výrazně zdražila doprava do okrajové provincie. V extrémně vyprahlém okolí městečka Dadaab, kam nyní od hranic se Somálskem přichází stále více utečenců před suchem a hladomorem, jsou také vidět kostry uhynulého dobytka a ten živý vypadá velmi vyhuble.
Také místní obyvatelé se proto stále naléhavěji dožadují pomoci humanitárních organizací a agentur OSN, které zde spravují velký uprchlický tábor pro Somálce, existující již od roku 2008. Někteří se snaží registrovat podobně jako uprchlíci, aby získali nárok alespoň na základní potravinovou pomoc. Velké sucho a nedostatek kvalitní pastvy ohrožuje stáda pastevců a v podstatě každou rodinu, která má pár koz či krávu pro svou potřebu. V celé zemi kvůli špatné úrodě stouply ceny vypěstovaných plodin, je méně námezdní zemědělské práce a v místní ekonomice tudíž o poznání méně peněz.
