Tureckému prezidentovi Recepu Tayyipu Erdoǧanovi došla trpělivost. Ve včerejším televizním vystoupení oznámil, že Turci nebudou muset na příští parlamentní a prezidentské volby čekat do listopadu příštího roku, ale že se k urnám vypraví už za dva měsíce. K uspořádání předčasných voleb jej vyzval předseda nacionalistické strany MHP a hlavní spojenec Devlet Bahçeli. Po těchto volbách projde Turecko transformací z parlamentní v prezidentskou republiku. Dává to smysl. Když už si pořídíte krásné nové kolo, tak se vám nechce čekat roky, než se na něm budete moct konečně projet. A už vůbec nechcete riskovat, že by se na něm nakonec vozil někdo jiný.
Na věčné časy
Erdoǧan stojí v čele Turecka už od roku 2003. Jedenáct let zastával post premiéra a od roku 2014 je prezidentem. Tím by rád zůstal (minimálně) dalších pět let. Prohlášení o předčasných volbách přichází téměř přesně rok po ústavním referendu, jež iniciovala Erdoǧanova Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) a spřátelená Nacionálně činná strana (MHP). Osmnáct změn ústavy, o jejichž (ne)zavedení Turci hlasovali, mělo přetvořit parlamentní systém v systém prezidentský. Výsledek referenda byl nakonec velice těsný (51,18 % pro, 48,82 % proti). Po nových volbách tak nebude mít Turecko premiéra a prezident se stane hlavou výkonné moci.
Co se ještě změní? Prezident si bude moci mimo jiné uchovat vazby na politickou stranu (konec dosavadní nestranickosti), bude mít nové pravomoci při jmenování ministrů, přípravách rozpočtu a bude moci vydávat prezidentské dekrety, bude moci rozpustit parlament a vyhlásit mimořádný stav a nově bude mít viceprezidenta. „Přestože spolu prezident s vládou spolupracují tak harmonicky, jak jen to je možné, na každém kroku čelíme chorobě starého systému,“ prohlásil ve včerejším televizním projevu Erdoǧan. Že to, co Turci mají, je podle Erdoǧana špatně a chce to změnu, bylo jasné už vloni, kdy se o tom hlasovalo. Proč však najednou ten spěch, když měli původně volby proběhnout až 4. listopadu 2019?
