KOMENTÁŘ ERIKA SIEGLA | „Historická spravedlnost“ je velmi relativní až ošidný pojem. Vyplácet pozůstalé obětí útoků z 11. září z peněz jedné z nejchudších zemí světa, která se sama stala kolbištěm velmocenské politiky, je ale sotva něco jiného než hrubý cynismus.
Prezident Biden v pátek podepsal nařízení ohledně sedmi miliard dolarů, zmražených v USA a patřících afghánské vládě. Dle něho mají být rovným dílem rozděleny k financování humanitární pomoci v zemi a odškodnění rodin obětí útoků z 11. září. Tento kontroverzní krok naznačuje, že snaha USA domluvit se s Tálibánem končí nezdarem. A protože noví vládci nejsou uznáni za legitimní vládu, nemají mít přístup k penězům uloženým v USA.
Tento krok pravděpodobně prohloubí ekonomickou krizi. Rezervy afghánské národní banky v USA jsou totiž tím, co měnu chrání před ještě výraznější devalvací. Od její míry je závislá cena dovážených potravin, paliva či zdravotnického materiálu v zemi. Dopad zvýšených cen nemůže kompenzovat ani sebeštědřejší humanitární pomoc, která je jen dočasným řešením a jejíž férová distribuce má v současném Afghánistánu řadu úskalí. Kvůli běžícím žalobám sdružení příbuzných obětí 11. září musí nejdřív americké soudy souhlasit s uvolněním peněz, vyčleněných nyní pro pomoc Afgháncům. Americká administrativa nijak nezastírá, že to může trvat dlouhé měsíce a v současné humanitární krizi to nijak nepomůže.
Lze ještě pochopit argumenty proti uvolnění miliard dolarů vládě Tálibánu a místo toho hledat způsob, jak z nich „poskytnout pomoc přímo lidem v Afghánistánu“, jak avizuje Bidenovo rozhodnutí. Zvolený postup přesto může v důsledku tvrdě dopadnout na masu chudých Afghánců, jak jsem o tom již na Info.cz psal.
