Ve čtvrtek vstupuje v platnost novela autorského zákona, jež podle některých vydavatelů českým médiím podráží (už tak nepříliš silné) nohy. Legislativa, která měla dát tuzemským mediahousům do ruky zbraň proti digitálním gigantům, se totiž zatím, alespoň zdánlivě, obrací proti nim samotným.
Zdražování energií i většiny vstupů, recese na obzoru, nejisté vyhlídky. Kondice většiny odvětví tuzemské ekonomiky je neradostná sama o sobě – a to si ani nemusí současné období vybrat k tomu, aby „na férovku“ vyzvala globální duopol, Facebook s Googlem.
Právě to nyní evropská media udělala.
Ačkoliv novela autorského zákona (jež je implementovanou evropskou směrnicí o autorském právu) nabývá účinnosti „až“ ve čtvrtek 5. ledna, její dopad je už nyní i pro běžného čtenáře nepřehlédnutelný. Velké digitální platformy, Facebook s Googlem, totiž v reakci zaujaly pozici pasivní agresivity kombinované s vydíracím potenciálem a namísto toho, aby médiím platily za jejich práci (což bylo smyslem novely), již léta využívají a i díky níž vyrostly do současné podoby, raději osekaly zobrazování zpravodajských textů tak, aby se jich nové podmínky netýkaly.
Je tím alespoň zřejmé, jak to mají s tolikrát proklamovanou podporou kvalitní novinařiny.
Jak konkrétně se novela projevila na mediálním trhu, jste si nejspíš sami všimli: Jak ve službě Google News, tak při sdílení na sociálních sítích Mety (Facebook, Instagram) se u textů nezobrazují obrázky a chybí i úvodní odstavec se základními informacemi – kdo, co, kdy, kde, proč a jak.
Podle některých tuzemských vydavatelů jde o praxi, která českému mediálnímu odvětví dále zkomplikuje už tak obtížnou situaci.
Podle ředitele Deníku N Jána Simkaniče budou „čtenáři ve vyhledávání Googlu hůř nacházet mediální obsah a média přijdou o část návštěvnosti a kvůli tomu i o část příjmů.“ Kromě Simkaniče kritizuje legislativu, respektive způsob implementace evropské směrnice, i šéfredaktor webu Forum24 Pavel Šafr, podle kterého novela „celou řadu médií připravila o jejich pravidelné příjmy“.
Na první pohled to vypadá – a v českém veřejném prostoru tento narativ poměrně široce panuje –, že tuzemská média, respektive politici pod jejich lobbistickým tlakem, dotlačila velké mediální platformy do rohu, do situace, kdy už giganti neměli jinou možnost než zobrazování zpravodajství rapidně „osekat“.
Ovšem realita je jiná. Facebook s Googlem měly a stále mají možnost podřídit se novému zákonu, začít férově podporovat novinařinu, a platit za práci třetích stran, již doteď bezplatně využívaly. Stejně tak to platí i z druhé strany: pro české vydavatele je současný zatvrzelý postoj obou gigantů menším problémem, než se může na první pohled zdát.
Nejmocnější zaklínadlo
Jedním z nejmocnějších zaklínadel Facebooku, Googlu a jim spřátelených lobbistů v diskusi o novele byl takzvaný „španělský scénář“: situace, která před sedmi lety nastala na Pyrenejském poloostrově poté, co se tamní vydavatelé „vzbouřili“ a po Googlu začali chtít poplatky za využívání jejich obsahu ve službě Google News. Americký hegemon tehdy zareagoval podobně jako nyní v Česku – než aby platil, službu raději zrušil, což ovšem u vydavatelů vedlo k nezanedbatelnému (cca 10 až 20 procent) poklesu návštěvnosti i toku reklamních peněz.
Vydavatelé proto tehdy během několika mála týdnů svou pozici přehodnotili a se španělským Googlem se raději dohodli na obnovení původního modelu fungování.
Tato analogie ovšem při srovnání s Českem kulhá hned v několika ohledech. Hlavní rozdíl je v tom, že ve Španělsku došlo ke kompletnímu vypnutí služby Google News, zatímco v Česku jde jen o omezení zobrazování textů, které se v této službě nacházejí. „I v Česku povede omezení náhledů v Google News k poklesu návštěvnosti, což je jistě negativní, nicméně nepůjde o extrémně strmé propady,“ říká v rozhovoru pro INFO.CZ David Kursa, mediální analytik ve společnosti Newton Media.
