Jde o další okázalou demonstraci síly autoritářské Číny, která v posledních měsících cepuje svůj technologický sektor. Naposledy si komunistická vláda došlápla na společnost Didi, tedy čínskou obdobu Uberu, která byla minulý týden zalistována na americké burze. Pouhé dva dny po téhle 4,5miliardové IPO přišel zásah shůry. Vyšetřování ze strany čínských úřadů a následné vynucené stažení aplikace znamenalo propad akcií firmy o více než čtvrtinu. A společně s Didi se v obavách z dalšího utahování šroubů propadá celý čínský technologický sektor.
Byl zásah čínských regulačních orgánů skutečně tak nečekaný? Pro pochopení všech souvislostí je třeba se vrátit o několik měsíců do minulosti, konkrétně do loňského listopadu, kdy zakladatel Alibaby a jeden z nejbohatších Číňanů Jack Ma na šanghajském technologickém kongresu vystoupil s kontroverzním projevem. V něm se ohradil proti rigidnímu finančnímu systému, proti regulátorům dusícím jakékoliv inovace, proti těžkopádným bankám, jež přirovnává k zastavárnám.
Je otázkou, zda tehdy Jack Ma nedokázal odhadnout následky svého, mimochodem, velmi dobrého, projevu, nebo zda reakci čínské vlády dramaticky podcenil. Ať tak či onak, odpověď státních orgánů byla rezolutní.
Komunistický režim má obecně problémy s názory, které zvnějšku zpochybňují jeho schopnosti a vnitřní soudržnost. Stejně tomu bylo i nyní. Jack Ma musel odložit historický vstup své společnosti Ant na burzu a na několik měsíců se – nevíme, zda sám od sebe, nebo po „důrazném“ doporučení čínských orgánů – kompletně stáhnul z veřejného života. Spolu s tím pak přišlo i další utažení regulačních šroubů vůči technologickým společnostem.
Sedm měsíců poté, v závěru minulého týdne, přišla podobná akce čínských úřadů proti společnosti na sdílení jízd Didi. Ta se v posledních letech v Číně stala dominantní službou, když dokázala v oblibě předstihnout konkurenci i oficiální taxislužbu. Firma dokázala vyrůst navzdory místní regulaci (kterou po vzoru byznysmodelu Uberu zprvu ignorovala a efektivně se bránila u soudů), podařilo se jí odrazit a zároveň pohltit nástup Uberu jehož čínské operace výměnou za podíl odkoupila (v tom, mimochodem, jistě pomohlo i to, že šéfka Uberu pro čínský trh Liou Čching a prezidentka Didi Liou Čen jsou sestřenice). K tomu v prvním letšním kvartálu vykázala zisk téměř miliardu dolarů (byť ztráta za celý loňský koronavirový rok dosáhla 1,6 miliardy dolarů) a začala expandovat do Afriky a do Evropy.
Vstup na burzu byl dalším logickým krokem; firma by díky tomu získala další prostředky na expanzi. Jenže, ne vše, co je dobré pro firmu, je dobré i pro stranu...
