Dnes jsem si na rozhovor pozval tři odborníky na zdravotnictví, data a management, kteří na INFO.CZ před třemi týdny publikovali obsáhlý text o nutnosti radikální změny českého zdravotnictví. Dokument se jmenuje Restart a za mě je to vlastně politický manifest, nebo ještě lépe je to politický program. Je přitom vtipné, že nyní před volbami jde v mnoha ohledech o komplexnější vizi, než jakou ve svých programech nabízí politické strany. Dokument tak logicky vzbudil velké množství reakcí zprava i zleva a já jsem chtěl autory pozvat, aby svoji reformní vizi více rozvedli. Vítám proto Pavla Hroboně, Jana Růžičku a Tomáše Doležala. A pojďme hned na to!
Michal Půr
Začnu jednoduchou poznámkou. Když lidé debatují váš restart na Twitteru, jeden z nejzajímavějších střetů probíhá na lince: do českého zdravotnictví připlulo za posledních deset let o 200 miliard korun navíc a vy říkáte, že ten systém už další peníze přidávat nepotřebuje.
Tomáš Doležal
Myslím, že takhle se náš text interpretovat nedá. My říkáme, že zdravotnictví potřebuje velké změny včetně peněz. Je ale nutné vytvořit dlouhodobý finanční plán, který ukáže kolik těch korun vlastně potřebujeme. Utrácet další a další finance bez plánu je podle nás nezodpovědné a zdravotnictví to nikam neposune.
Obecně bych pak chtěl říct, že náš text je nejen v tomto ohledu textem vizionářským. Snažili jsme se upozornit na největší problémy, které by se měly konečně začít řešit. O kterých roky všichni ví a nikdo s nimi nic nedělá.
Pavel Hroboň
České zdravotnictví bude dlouhodobě potřebovat další peníze, a to z jednoho velmi jednoduchého důvodu, kterým je stárnutí obyvatelstva. Na jedné straně to znamená, že budeme potřebovat více péče, neboť její spotřeba je ve starších věkových skupinách mnohonásobně vyšší. Na druhé straně do zdravotnictví přijde méně peněz, protože ve společnosti bude méně ekonomicky aktivních lidí. Dnes je jich jen zhruba 40 procent a tohle číslo bude dále významně klesat. Kdežto počet seniorů se bude rychle zvyšovat. Je to celkem komplikovaný hlavolam.
Závěry jsou tedy dva. Musíme se bavit o tom, kde v budoucnu vezmeme peníze, a za druhé, jak lze lépe využít ty, které v systému už dnes jsou. A právě na tohle jsme se soustředili v našem Restartu.
Michal Půr
Proč vlastně dokument vznikl? Co vás k němu vedlo?
Jan Růžička
Zdravotnictví je opakovaně podle průzkumů jedno z nejdůležitějších témat pro všechny občany napříč politickým a názorovým spektrem. A covid to jen podtrhl. Ale když se podíváme na debatu o českém zdravotnictví, tak ta je hodně mělká, bez nějaké dlouhodobější vize a strategie. Proto jsme – jako nepolitičtí experti – chtěli do politiků v dobrém slova smyslu šťouchnout a debatu nastartovat. Což se nám myslím na základě množství reakcí i povedlo. Teď je to ale na politicích, aby předložili své představy, jak zdravotnictví ekonomicky a technologicky posunout dopředu.
Tomáš Doležal
My opravdu vítáme, že lidi začínají o zdravotnictví uvažovat v ekonomických intencích. V tom smyslu, že zdravotnictví není zadarmo a že před některými problémy neutečeme. I o tomhle jsme si s mnoha politiky v posledních dnech psali. Bohužel ale u mnohých vidíme krystalický politický alibismus, s nímž se minimálně posledních deset let ke zdravotnictví přistupuje. Píšou nám, že jsme moc radikální, že v praxi se takhle věci měnit nedají a podobně. Prostě říkají: „raději nic neměnit a dát víc peněz, aby nikdo nekřičel… Zdravotnictví je třaskavé téma, víc na to raději nesahejme...“
Jan Růžička
Tohle je naprostá pravda, takový „dejmipokojismus“ (smích). Také píšou, že se nám to mluví, když si plujeme na komfortním akademickém obláčku bez politické odpovědnosti. Já bych jim možná tenhle šťouch vrátil s tím, že my si můžeme dovolit být na akademickém obláčku, protože jsme trochu nadšenci, trochu akademici a trochu učitelé. Kdežto oni jsou politici, a kdo jiný by měl předkládat reálná manažerská řešení. A kdy jindy než týden před volbami.
K tomu přidám koláž složenou z SMSek politických kandidátů, které jsme dostali. Hodně, hodně z nich nám psalo v tom smyslu: „to nejde... tohle taky nejde… tohle je politicky neprůchodné… na tomto by padla vláda… toto by lékaři nikdy nedovolili.“ Takové komentáře se jako červená nit táhnou v mnoha reakcích.
Když to ale řeknu pozitivně – je skvělé, že náš text vyvolal reakce a debatu. Přesně o tohle jsme stáli. Ideálně, aby to nepřestalo a jen houšť a ještě větší kapky.
