Před pětadvaceti lety jeho slova „Dobrou chuť, pokud právě obědváte“ hltaly miliony lidí, později se bývalý ředitel televize Nova Vladimír Železný stáhl do ústraní. Jak nyní přibližuje v exkluzivním rozhovoru, šlo o vědomé – a do velké míry i pragmatické – rozhodnutí. Železný dokončil čtvrtý svazek své knihy fotografií, věnuje se vinařství i své sbírce umění a jak sám říká, politika, především ta exekutivní, už ho neláká. V rozhovoru pro INFO.CZ břitce glosuje současné dění ve společnosti a s nelibostí sleduje údajný nástup takzvané woke ideologie či woke kultury, jejíž nositele Železný adresuje jako „Probudilé“.
Posledních 20 let jste se aktivněji či méně aktivně věnoval politice, naposledy jste před třemi lety kandidoval do Senátu za Trikoloru. Máte stále politické ambice?
Myslím, že ty by v mém věku měly být omezeny už jen na mentorství a sdílení zkušeností a názorů, které dnes mohou vyznívat trochu „fosilně“, nicméně mají svou hodnotu v tom, že ukazují, jak daleko jsme se od nich už posunuli. Taková je asi největší úloha mého věku. Tu aktivní, exekutivní politiku už by však měli tvořit ti politici, kteří nabyli zkušenosti, ale ještě nevykazují známky únavy či strnulosti.
Nebude vám chybět vystupování ve veřejném prostoru, zasahování do veřejné diskuse?
Nebude. V posledních dvaceti letech jsem zcela vědomě snížil úroveň svého kontaktu s veřejností a věnoval jsem se věcem, které mě baví o poznání více. Kromě jiného jsem ty dvě dekády věnoval práci na své čtyřdílné knize – co knize, ono je to spíše monstrum! Má totiž přes 12 kilogramů ve čtyřech svazcích, podařilo se mi do ní soustředit přes 1200 fotografií a poměrně rozsáhlý text. Je to taková moje výpověď.
Vladimír Železný
Vladimír Železný, někdejší mluvčí Občanského fóra a poradce premiéra Petra Pitharta. Byl dlouholetým ředitelem komerční televize Nova, která za jeho působení dosahovala rekordní sledovanosti. V roce 2002 byl nadpolovičním počtem hlasů zvolen do Senátu, o dva roky později získal křeslo v Evropském parlamentu. Do české horní komory se Železný pokoušel vrátit v letech 2014 a 2020, bez úspěchu.
Železný je vášnivý vinař, sběratel umění, popularizátor vědy a zakladatel a předseda Společnosti Franze Kafky v Praze.
Výpověď čeho?
Světa, který je nám, jak to vidím, stále vzdálenější. Poslední svazek knihy se věnuje Chasidům, ortodoxním Židům, což je skupina lidí, která mě z nepochopitelných důvodů přijala. To je poměrně výjimečné; Chasidé nenávidí fotografie, jak na ně namíříte fotoaparát, je konec, hážou po vás kamení, vyplazují jazyk, nebaví se s vámi. Mě se ale naučili tolerovat – možná i proto, že Chasidy fotím už dvacet let. Jednou takto ke mně v Jeruzalémě přišla jejich skupinka a říkají mi „Pražáku – jsem pro ně ‚Prager‘, Pražák – pojďme to otočit. My uděláme čestné kolo po celé synagoze, ty se postavíš doprostřed, budeš tančit sólo a my tě budeme fotit.” A tak vznikla velmi unikátní fotografie fotografa v chasidské synagoze – v džínách a bez pejzů.
Knihu jste dokončil, politika už vás neláká. Čemu nyní věnujete svůj čas?
Můj otec říkal „Když zastavíš, zemřeš“ – a měl pravdu. Dnes proto, mimo jiné, pracuji na širším textu, který se týká Probudilé ideologie (Woke Culture či Woke Ideology) a dopadu, který má na západní svět. Nedávno jsem část z toho textu vybral pro jednu přednášku, byť se jednalo jen o jeden segment věnující se médiím a reklamě. Celá problematika je pochopitelně komplexnější.
Ten samotný text by mohl vyjít ke konci letošního roku, byť je mi jasné, že bude levicové a liberální ideology woke kultury pobuřovat a rozčilovat a nebudou to mít rádi. Ale stejně chci, aby to bylo jasně popsané a pojmenované. Lidé totiž podvědomě cítí, že s naší společností není něco v pořádku, ale neumějí to pojmenovat. A ostýchají se to pojmenovat. Agrese, se kterou je tato woke ideologie „vtlačována“ do mozků západní společnosti, je zcela nebývalá – a to i v porovnání s komunistickou ideologií.
Pro mě ta otázka nestojí tak, zda je člověk takový či onaký, nebo co dělá v posteli. Pro mě je zásadní, zda umí, anebo neumí.
To je poměrně příkré srovnání.
Příkré srovnání? Možná. Probuzená ideologie ale je agresivnější než ta komunistická. Mimo jiné například v tom, že prezentuje hlasité, ale stále pouze minoritní části naší společnosti jako něco, čemu se musí většinová společnost podřídit. Komunistická ideologie sice prezentovala extrémně levicovou politiku, ale nezapomeňte, že v Československu KSČ přišla k moci relativně svobodnými volbami, když ji v roce 1946 volilo přes 30 procent lidí. Oproti tomu woke ideologie zastupuje necelých pět procent společnosti.
