Jaroslav Šíma a Vladimír Kavka, dva čeští experti na údržbu krajiny, jezdí po republice s kontroverzní přednáškou, která zpochybňuje teorii o zásadním vlivu průmyslových emisí na takzvané globální oteplování. Jsou totiž přesvědčeni o tom, že hlavní příčinou klimatické změny, včetně současné vlny veder ve střední Evropě, nejsou emise skleníkových plynů, ale celosvětový úbytek vegetace. Pokud je jejich hypotéza pravdivá, znamenala by zásadní obrat v pohledu na možnosti boje proti klimatickým změnám. V rozhovoru s INFO.CZ vysvětlují, co je k těmto úvahám vedlo.
Teorie o vlivu člověka a jím produkovaných emisí skleníkových plynů na klima má dnes tak širokou vědeckou podporu, že její popírání snad lze srovnat jen s popíráním Darwinovy evoluční teorie. Jaké máte důkazy o tom, že se tolik vědců najednou mýlí?
Základem naší hypotézy jsou poměrně jednoduché úvahy vycházející z naší dlouholeté praxe při práci s půdou a vegetací, z pozorování přírody i vyvracení některých mýtů, které jsou spojené s takzvaným globálním oteplováním. Při svých přednáškách se snažíme posluchačům předkládat k posouzení úplně jednoduchá pravidla, která prostě nelze popřít, a přesto je dnes mnozí lidé včetně vědců téměř vůbec neberou v úvahu.
Jaké například?
Jedno z těch základních pravidel zní, že zelené rostliny rostou na zeměkouli všude tam, kde to jde. Kdyby tomu lidé nebránili, zeleň by za velmi krátkou dobu pohltila i velkoměsta, vyrazila by v mezerách z dlažby, pokryla domy.
Dobře. To se zpochybnit opravu nedá. Ale co z toho vyplývá?
Pokud přijmeme myšlenku, že příroda je všemocná a v rámci zachování svého vlastního statusu vždycky ví, co dělá, pak je otázkou, proč prostřednictvím fotosyntézy vkládá tolik energie do takzvaného ozelenění planety, do toho, aby na každém místě, kde to jen trochu jde, vyrostla nějaká rostlina. Jen my jí v tom bráníme.
