Rok 2038 jako datum, kdy v Česku skončí uhelná energetika? Konec „špinavé“ energetiky dost možná přijde o něco dříve. „Zdá se totiž, že více než doporučení Uhelné komise ovlivní rok odchodu od uhlí zvyšující se ceny emisních povolenek, které mají potenciál uhelné energetické zdroje vyřadit dříve než v roce 2038,“ říká ve velkém rozhovoru pro INFO.CZ předseda Českého báňského úřadu Martin Štemberka.
V návaznosti na Zelenou dohodu a nárůst cen emisní povolenky se začíná hovořit o technologii CCS. Jak je to v současnosti s právní úpravou zachytávání a ukládání CO2 v Česku? Jak se na technologii díváte z báňského hlediska? A jak moc vidíte reálně, že třeba do 10 let bude první zařízení i u nás?
Právní úprava technologie CCS, konkrétně její části – ukládání oxidu uhličitého do podzemí – je schválena již od roku 2012, kdy byl přijat zákon o ukládání CO2 do přírodních horninových struktur. To znamená, že báňský úřad, kterému bylo zákonem svěřeno povolování této činnosti, je připraven přijímat žádosti a vést o nich řízení.
Z báňského hlediska je vtláčení a ukládání CO2 obdobné jako skladování zemního plynu v přírodních horninových strukturách. Princip této technologie je známý a bezpečný. Pokud se v horninovém prostředí najde volný prostor, který je natolik těsný, že dokáže „udržet“ určitý objem plynu pod potřebným tlakem, aniž by unikal do okolí, tak se do něj plyn vtlačí. Řešením, které nám připravila sama příroda jsou například ložiska zemního plynu, která po vytěžení mohou být využita mimo jiné právě pro tyto účely. Takové lokality na našem území máme. Zbývá jen ověřit jejich vhodnost, což se podle mých informací již děje.
Podmínky pro využití této technologie v průmyslovém měřítku budou vytvořeny v okamžiku, kdy náklady na zachycení, dopravu a skladování CO2 budou nižší než náklady na jeho vypouštění do atmosféry. Při současném vývoji ceny emisních povolenek se zdá, že by to mohlo být brzy. Uplatnění by mohla tato technologie nalézt u provozů, které nebude možné snadno a rychle nahradit čistými.
