E15 PREMIUM | Bez pravidel, neviditelně, se zlatavým pozlátkem a s příslibem tučného, a hlavně zaručeného výnosu. Tak v Česku fungují novodobí šmejdi podnikající v investicích. Domácí trh jim skýtá hned několik příležitostí, které legislativci i regulátoři jednoduše neřeší. A to přes fakt, že se v těchto sférách mohou točit i desítky miliard korun. Kolik přesně, nikdo neví, informace o nich totiž nejsou dostupné. O čem je řeč? O miliardách úspor, které tuzemští drobní investoři lijí do potenciálních pastí na peníze, ať už jde o půjčky troufalým podnikatelům bez byznys plánu, vklady u samozvaných správců pofiderních kvazifondů, či o investice do vzdušných zámků obchodníků s nestoudně bohatou fantazií.
„Na kapitálových trzích se v minulých letech v souvislosti s nízkými výnosy z tradičních aktiv objevily různé prodejní praktiky, které šly za hranu etického jednání,“ říká předseda Asociace pro kapitálový trh Martin Řezáč. Podvody ve sféře financí byly a budou, mezníkem v jejich potenciálu byl ovšem první pandemický rok.
Jedním z mála viditelných symbolů byl prudký nárůst kvazifondových struktur zakládaných mimo dosah regulátora, tedy České národní banky. Zatímco na konci roku 2019 bylo těchto fondů v Česku 151, ke konci letošního července jejich počet vystoupal na 389, přičemž jen za první prázdninový měsíc vzniklo sedm takových kvazifondů.
„Pseudofondy fungující takzvaně podle paragrafu patnáct představují velké zlo kapitálového trhu. Původní idea byla hezká, s pár přáteli chci investovat do společného projektu, tak založím ‚eseróčko‘ a ČNB dám na jednoduchém formuláři vědět, že tuto činnost budu dělat, a tím jsou mé povinnosti splněny,“ vysvětluje Martin Dočekal z portálu Dluhopisar.cz.
